Tvrdý postup proti lidem, kteří nechtějí pracovat a pobírají podporu, zvolili v Bruntálu. Vedení města chce bojovat se sociálními problémy tím, že nabídne práci dlouhodobě nezaměstnaným. Kdo odmítne, přijde o dávky.
„Dosud byl problém v tom, že úřad nemohl lidem nabídnout práci, na kterou by je poslal. To teď končí, a kdo odmítne pracovat, může přijít o podporu. Nezaměstnaní se vymlouvají, že se jim nedostává pracovních příležitostí, a aby dostali peníze od státu, nemusí dělat v podstatě nic. A tento argument jim chceme vzít,“ slibuje bruntálský starosta Petr Rys.
Právě pro nezaměstnané připravila speciální program radnice spolu s úřadem práce a technickými službami. Je nastaven tak, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že pracovat neumí. Po dobu tří měsíců se dlouhodobě nezaměstnaní budou učit zacházet s koštětem, lopatou, kosou a podobně.
Zájem uklízet město má jen každý čtvrtý
„Není to ale jenom o smetáku, kose či pile. Dlouhodobě nezaměstnaným totiž chybí pracovní návyky. A to všechno by se měli právě v těchto kurzech naučit,“ doplnil Rys.
Karviná ještě za BruntálemO dvě procenta klesl během posledního roku počet nezaměstnaných na Bruntálsku. Okres, v němž loni žilo nejvíce lidí bez práce, se tak v rámci regionu zbavil nelichotivé příčky, na níž jej vystřídalo Karvinsko. Sestupný trend se ale v září zastavil, na Bruntálsku přibylo 113 nových nezaměstnaných a jejich celkový počet dosáhl 7 005. Celkově je v Moravskoslezském kraji bez práce 72 392 lidí. |
Bruntálské k zavedení kurzů přivedlo zjištění, že při výběru lidí pro veřejně prospěšné práce nebo pro údržbu města musí oslovit na dvě stovky uchazečů, aby vybrali padesát lidí „schopných“ práce.
Obdobné problémy znají i v dalších městech Moravskoslezského kraje.„U lidí dlouhodobě bez práce bývají po nástupu problémy s docházkou a vždycky je obtížné nejen vytipovat vhodné lidi k veřejně prospěšným pracím, ale také je uhlídat při práci,“ přibližuje zkušenost magistrátu karvinská tisková mluvčí Šárka Swiderová.
„Dalším problémem pak u veřejně prospěšných prací bývají nemocenské. Ale nám se vždy podaří nějak tu danou skupinu zkonsolidovat tak, aby lidé pracovali, a vytřídí se ti, kteří se práci systematicky vyhýbají,“ doplnila mluvčí.
Podle zkušeností z Českého Těšína však nemusí být velkým trestem pro dlouhodobě nezaměstnané ani vyřazení ze seznamu úřadu práce.
Lidí ochotných pracovat není mnoho
„Lidé se nechají z úřadu práce vypsat a za půl roku je musí přijmout zpátky,“ vysvětluje Tomáš Raszka z firmy zajišťující pro českotěšínskou radnici veřejně prospěšné práce.
Město na česko-polské hranici totiž správu této agendy přesunulo na soukromou firmu. Vedly je k tomu špatné zkušenosti s lidmi, kteří veřejně prospěšné práce vykonávali.
„Firmy v Českém Těšíně mají obrovský problém najít lidi, kteří by chodili pravidelně do práce a byli by ochotni v práci vydržet. A podobné to je i ve firmě, která pro město zajišťuje veřejně prospěšné práce,“ řekla Dorota Havlíková, mluvčí tamní radnice.
„Lidi o práci v poslední době nemají zájem. Hlavní důvod je, že se u veřejně prospěšných prací platí minimální mzdy a většina dlouhodobě nezaměstnaných má exekuce. Když začnou pracovat, začnou jim strhávat peníze. Proto jsou raději na pracáku, kde jsou na tom s dávkami stejně, a když pracují načerno, tak asi ještě líp,“ dodává Tomáš Raszka.
