"Maluju šest let, od té doby, co mi umřela maminka," říká osmapadesátiletá Věra Bárová, která žije v příspěvkové organizaci Zámek Nová Horka u Studénky. "Bylo mi smutno a chtěla jsem se odreagovat. Malování mi jde, asi jsem to zdědila po tatínkovi, byl malířem pokojů," usmívá se.
Vzhledem ke svému postižení maluje Bárová vleže na břiše, štětec drží v ústech a na paletě vybírá a míchá barvy. S namáčením jí pomáhá kamarádka Milada Lálíková, která s ní bydlí na pokoji. Nejraději maluje přírodu - krajiny, rozkvetlé louky, stromy a spadané listí.
"Její obrázky mají nádech impresionismu," líčí sociální pracovnice Lenka Veselková, která svou klientku při malování povzbuzuje. "Věra má velký cíl, kalendář na rok 2012, ve kterém budou její obrázky," vysvětluje. "Věříme, že se její touhy a přání vyplní."
Sochař a malíř Kurt Gebauer, patron výtvarné části festivalu Nad oblaky aneb Každý může být hvězdou, poznamenal, že kresba ústy může být působivější než dovedná linie provedená cvičenou rukou.
Myslel jsem, že to namalovalo talentované dítě nebo malíř
"Je jedno, zda-li nám je málo, či více let, zda jsme šikovní, trénovaní, nebo nemotorní. Důležitá je síla zážitku a vůle jej sdělit," míní vysokoškolský pedagog Gebauer.
Vítězný obraz Podzim, se kterým malířka postižená kvadruparézou Věra Bárová malující pouze ústy zvítězila ve výtvarné části festivalové soutěže (pro zvětšení klikněte).
"Musím přiznat, že u obrázku malovaného ústy, než jsem se dozvěděl, jak byl namalován, jsem si říkal, jak mohl někdo tak silný pozitivní náboj dát té impresi? A byl jsem zmatený, zda je autorem talentované dítě, nebo zkušený malíř," říká malíř.
Věru Bárovou takové hodnocení hřeje na duši. "Motivuje ji, vydrží malovat i tři hodiny v kuse," říká sociální pracovnice Veselková s tím, že důležitá je i její spolubydlící. "Věřina kamarádka Milada Lálíková jí připravuje barvy a někdy předkreslí obrázek, který pak Věra vybarví. Je to její pravá ruka. Bez Milady by se Věrce její sen o malování zřejmě nesplnil."
