(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Střídání deště a slunečna? Už ne. Nyní měsíc sucho a pak dva lijáky

  • 0
Letošní rok už má z pohledu ostravských klimatologů za sebou jeden nepříznivý rekord. A další na sebe zřejmě nenechají dlouho čekat.

„Zatímco v minulosti se mírné, normální a extrémní zimy u nás střídaly v průměru ve dvou - až tříletých cyklech, nyní se s nimi potýkáme v Beskydech a Jeseníkách už pět let. Od roku 1850, kdy počasí měří přístroje, neexistuje záznam, který by potvrzoval tolik po sobě jdoucích zim chudých na sníh,“ řekl ostravský klimatolog Radim Tolasz.

O tom, jak se proměnilo počasí za posledních padesát let v Moravskoslezském kraji, hovořil odborník na ostravské konferenci k 50. výročí vzniku zdejší pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

„V posledních desetiletích se téměř každý rok nějak odchýlí od normálu,“ konstatoval Tolasz. Popisuje, že některý je extrémně vlhký a Česko trápí lokální povodně, jiný je naopak suchý, nebo je plný sněhových přívalů. V letech 2007, 2008, 2013, 2017 v kraji řádily vichřice a mimořádně dlouhé horké vlny přišly v roce 2003, 2012, 2013 a 2015.

Počasí zlobí každoročně

„Nějaké pravidelnosti a periody se tam hledají špatně a dá se říct, že nás počasí zlobí každoročně,“ uvádí klimatolog.

Trápily výkyvy počasí lidi i v minulých dobách? „Například konec 19. století byl vlhký a v Česku se vyskytlo několik velkých povodní, na přelomu 40. a 50. let minulého století panovalo naopak několikaleté sucho. V meziválečném období jsme zaznamenali několik extrémních vichřic s velkými škodami na lesních porostech, v 70. letech několik lokálních přívalových povodní,“ zmínil Tolasz.

Doplnil, že ve střední Evropě je výskyt extrémního počasí normální, ale v posledních letech jsou tyto události častější, zasahují větší území a jsou intenzivnější. Moravskoslezský kraj je hornatý a třeba nástup sucha je v něm vždy pozvolnější, mívá kratší trvání a sucho nebývá tak intenzivní.

Příčina? Jednoznačně vyšší koncentrace skleníkových plynů

„Ale to neznamená, že se v horských oblastech mají s ohledem na počasí lidé lépe. Častější jsou tam vichřice a po deštích bývá nástup povodní rychlejší a tím i nebezpečnější,“ vysvětlil Tolasz.

Pamětníci vzpomínají, že dříve počasí nebývalo takové „skokové“, že se častěji střídal normální déšť se slunnými dny, nezažívali takové rozdíly, kdy je měsíc sucho, pak dva dny prudce lije.

To je podle klimatologa přesný popis toho, jak se počasí v posledních letech chová. A příčina? „Jednoznačná. Změna klimatu vyvolaná vyššími koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře s sebou přináší častější extrémy, vyšší teplotu, a tedy i vyšší obsah vodní páry. Změny v typech počasí jsou tedy v jednotlivých regionech rychlejší, než tomu bývalo před 50 a více lety,“ dodal Tolasz.