„Stromy letos nejsou stresované suchem a kůrovec se na většině míst vyrojil jen dvakrát,“ popsala aktuální situaci mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová s tím, že na vrcholcích Jeseníků byla dokonce pouze jedna generace kůrovců.
Totéž potvrzují další lesní správci. „Nedošlo k rozvoji další generace kůrovce, která se v minulých letech rojila koncem léta a začátkem podzimu,“ sdělil Jan Rapouch ze společnosti Spojené lesy, která se stará o lesy na Rýmařovsku.
Rozdíl byl podle lesníků i v kondici stromů, které lýkožroutům odolaly. „Smrky, ale i další stromy jako jedle, modříny, borovice nebo buky měly mnohem více vláhy. Napadení kůrovcem se bránily. Změna byla letos vidět pouhým okem, lesy měly úplně jinou barvu, tmavší zelenou,“ konstatoval Libor Konvičný, ředitel Biskupských lesů, jež spravují lesní porosty ostravsko-opavského biskupství.
Vláha prospěla i nové výsadbě. „V dubnu jsme výsadbu kvůli suchu zastavili, v květnu jsme díky srážkám zalesňování obnovili. Hodně se pak sázelo teď na podzim, podmínky byly příznivé ještě koncem listopadu,“ popsal jednatel Spojených lesů Rapouch. Sazenicím se také díky vlhkosti v půdě daří. „Ujímavost byla letos opravdu vysoká,“ doplnil Konvičný.
Kalamita kulminovala před dvěma lety
Výsadbu však ztěžuje epidemie koronaviru, kvůli které berou za své hromadné dobrovolnické akce, což postihlo například výsadbu na Ondřejníku v Beskydech.
Obecně je už na severu Moravy a ve Slezsku kůrovcová kalamita za vrcholem. „Kalamita v kraji kulminovala v roce 2018 a od té doby se postupně situace zlepšuje. Objem napadeného dříví dva roky po sobě klesá,“ popsala Eva Jouklová.
Lesy ČR, jež v kraji spravují zhruba polovinu lesních ploch, letos za uplynulých jedenáct měsíců vytěžily 397 tisíc kubíků kůrovcového dříví, dalších 250 tisíc kubíků poškodil vítr, případně sníh, a 180 tisíc kubíků byly souše. I v příštím roce předpokládají sestupnou tendenci.
Jde o něco přes polovinu loňské kalamitní těžby. Zhruba na půlce jsou i další správci. „Kvůli několikaletému suchu ale stromy ztratily vitalitu, takže kalamita nekončí a je nutné dále vyhledávat napadené stromy, těžit je a asanovat. Jen tak se postupně podaří kalamitu zastavit,“ dodala Jouklová. Státní podnik letos nejvíce těžil v okolí Města Albrechtic a tamtéž předpokládá největší objem těžby i rok příští.
Na Bruntálsku už je postupně drtivá většina smrčin pryč a problém se přesunul do Beskyd. „Mezi nejvíce ohrožené oblasti kůrovcovou kalamitou v současné době patří předhůří Beskyd a Jablunkovsko,“ informovala mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.
Kraj letos na zmírnění dopadů kalamity vyčlenil deset milionů na dotační program Podpora hospodaření v lesích a lesníci jej využili. „Kraj obdržel 89 žádostí v celkové výši 9 924 900 korun,“ upřesnila mluvčí s tím, že závažné škody jsou i na stavu silnic, kudy jezdí těžká technika kvůli těžbě. „V příštím roce se předpokládá vyčlenění financí na likvidaci těchto škod ve výši 10 milionů, přičemž většina bude určena pro oblast Bruntálska,“ dodala.
Letošní rok byl ve srovnání s těmi předchozími na vláhu mimořádně bohatý. Svědčí o tom i stav vod, kdy v řekách teče nadnormální množství vody a řada z nich je na svém historickém maximu pro toto období. Také stav hladiny podzemních vod je v kraji nadnormální a v půdě převládají vyšší vlhkosti.
