Třetí už to do mrazů nestihne, sdělil v tiskové zprávě Radek Pokorný z Ústavu pěstění a zakládání lesů Mendelovy univerzity v Brně.
Počasí pomohlo při obnově lesa na holinách i ke zmírnění škod, ačkoli kůrovce úplně nezastavilo. „Teď už ale lesníci vědí, na co se soustředit,“ uvedl Pokorný.
Lesníci sledují situaci v polesích i za pomoci dronů a letadel. Stále kácí napadené stromy, v nichž jsou aktivní stádia brouka. Na jaře pak odborníci z lapáků zjistí, kolik kůrovce přežilo v půdě. Jejich odvozem z lesa podle Pokorného snad zlikvidují zbytky kůrovce, který přezimoval.
Kůrovcová kalamita se projevuje v různých oblastech republiky postupně. Aktuálně zasáhla zejména Českomoravskou vrchovinu. Důležité je průběžné zalesňování.
Hodně pršelo
„Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je, nechat volnou plochu. Problémem obnovy je zvěř, která mladé stromky okusuje, a lesníci její stav musí regulovat,“ doplnil Pokorný.
Mnohem horší, než si představujeme. V lesích právě probíhá válka s broukem |
Lesy budou v budoucnu druhově bohatší. „Smrk byl na 50 procentech lesních ploch, udržíme jej tak na 35 procentech. Vhodné podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou. Mezi naše další domácí dřeviny, suchu odolné, patří jeřáby břek a oskeruše nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách,“ sdělil.
Je podle něj důležité, aby i v nižších polohách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní.
