Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018)

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Doprava s kůrovcovým dřívím na Bruntálsku poničila stovky kilometrů silnic

  • 7
Hluboké díry, vyjeté koleje, popraskaná či stržená krajnice i zanesené příkopy a škody na odvodňovacích propustech. Především na Bruntálsku za sebou nechala kůrovcová kalamita nejen zničené lesy, ale i silnice. Zvláště ty menší, které nejsou na každodenní provoz desítek náklaďáků se dřevem stavěné.

„Nejvíce se kůrovcová kalamita promítla do stavu silnic II. a III. třídy v okrese Bruntál. Z celkové délky zhruba 660 kilometrů silnic II. a III. třídy je tam aktuálně ve velmi špatném a havarijním stavu asi 50 procent,“ nastínil technicko provozní náměstek Správy silnic Moravskoslezského kraje Milan Novák. 

V menším rozsahu jsou svozem dříví po kůrovci poškozené i silnice v oblasti Beskyd. Situace na Bruntálsku, kde kalamita vrcholila místy i desetinásobnou těžbou dřeva, je však rozsahem škod výjimečná.

Se škodami na cestách bojují kromě Moravskoslezského kraje také obce. „Těžilo se obrovské množství dříví a vyváželo se, kudy to šlo. Ty nejmenší komunikace nejsou uzpůsobené na takovou zátěž. I cesty, které jsou relativně nové, provoz nevydržely,“ popsal starosta Rýmařova Luděk Šimko.

Škody čítají stamiliony korun

Dodal, že Rýmařov silnice opravuje stále. „Ale primárně se prozatím věnujeme městu a jeho okolí. Na to, abychom najednou opravili i silnice více na periferii, nemáme dostatek prostředků,“ dodal.

Vyčíslit celkové škody – a tedy i náklady potřebné na nápravu – není možné přesně. Kvůli probíhajícím opravám, opakujícím se škodám na stejných úsecích i kvůli novým škodám, protože dřevo se z lesů stále vozí.

„Vyčíslení škod v důsledku těžby kůrovcového dřeva odhadujeme na zhruba 240 milionů korun,“ upřesnil jen za krajské komunikace náměstek Novák.

Stav silnic po kůrovci od roku 2019 mapuje vyčleněný koordinátor. Ve špatném stavu s nutností rozsáhlých oprav jsou například úseky Albrechtice u Rýmařova – Stránské, průtah obcí Rýžoviště, silnice Heřmanovice – Petrovice či Jelení – Kobylka. Ale také tahy Vrbno – Heřmanovice, Holčovice – Karlovice, Karlovice – Světlá hora, Nová pláň – Volárna, Roudno – Křišťanovice či Heřmanovice – Holčovice – Město Albrechtice.

„Mezi nejvíce poškozené patří úseky silnic s vozovkou tvořenou takzvaným penetračním makadamem a takové, jejichž šířkové parametry umožňují jízdu těžkých vozidel pouze v jedné stopě,“ dodal Milan Novák.

Spravují se nejvíce postižené úseky, opravu už má za sebou na čtyři sta kilometrů silnic. Na řadu z nich se dělníci museli vracet. Moravskoslezský kraj kvůli kůrovci před třemi lety navýšil roční příspěvky na opravy silnic o 10 milionů korun.

„Vždy se vyhodnocuje, které úseky jsou nejvíce kalamitní a nejvíce opravy potřebují. Není reálné z rozpočtu Moravskoslezského kraje opravit vše najednou. Od státu na tyto účely dostáváme méně peněz, než bychom potřebovali. Proto řada úseků musí na opravu čekat v zásobníku,“ uvedla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.

Ministerstvo vyhlásilo dotační výzvu

Na situaci nejsou připravené ani rozpočty obcí. Ministerstvo pro místní rozvoj pro ně teď v létě vyhlásilo dotační výzvu na obnovu silnic poškozených v důsledku těžby kůrovce. Rozdělit hodlá 123 milionů korun. „Už máme vytipované cesty, které bychom z tohoto dotačního titulu rádi spravili,“ uvedl starosta Rýmařova Šimko.

Jde už o druhou výzvu, o první peníze obce žádaly loni. „V rámci první výzvy byly podpořeny v Moravskoslezském kraji dva projekty v celkové výši 5 896 105 korun,“ informoval mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.

Využilo ji například Vrbno pod Pradědem. „Podařilo se nám naše silnice díky dotaci vyřešit. Byla to pro nás jediná cesta, z vlastního rozpočtu by se to tak rychle nepodařilo,“ konstatovala místostarostka Iveta Pešatová.