Archeolog Marek Kiecoň při průzkumu podloží vyhořelého kostelíku v...

Archeolog Marek Kiecoň při průzkumu podloží vyhořelého kostelíku v Třinci-Gutech. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V podloží shořelého kostela našli archeologové lidské kosti i keramiku

  • 1
Archeologové, kteří už přes týden zkoumají spáleniště a podloží shořelého kostela v Třinci-Gutech, objevili lidské kosti, zbytky keramiky a hřeby z dávných rakví. V místě se nejspíš kdysi pohřbívalo. Na obnovu dřevěné památky, kterou v srpnu zapálili tři mladíci, už se vybralo 2,6 milionu korun.

Plameny památku ze 16. století zcela zničily. „Na rozdíl od obvyklých průzkumů kostelních areálů se můžeme rozhodnout, kde kopat. Ale byl to pro všechny šok, co se stalo,“ řekl vedoucí průzkumu Marek Kiecoň z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Archeologové zatím vykopali dvě sondy hluboké sedmdesát centimetrů - jednu u bývalého presbytáře, druhou na rozhraní kostelní lodi a věže. „Půjdeme ještě hlouběji, až narazíme na geologické podloží. Prozkoumáme vše, co bylo navršeno člověkem,“ dodal další z archeologů Ondřej Anlauf.

Nahoře beton, pod ním igelitové pytle, pak kameny

V sondách odborníci tuší hrobová místa. Ostatně už našli několik lidských kostí, zbytky keramiky a také hřeby z dávných rakví. „Není to zatím nic překvapivého, u kostelů hřbitovy samozřejmě stávaly. Uvidíme, co zjistíme dále,“ poznamenal Kiecoň.

Hodně si archeologové slibují od průzkumu spodních vrstev pod podlahou.

Kostelík stál na uměle navršené terase, která vyrovnala okolní nerovnosti. Horní vrstvu na mnoha místech tvoří beton, pod ním se objevily mimo jiné zbytky igelitových pytlů. Teprve níže leží kameny, které možná tvořily někdejší podlahu.

„Novodobých úprav bylo hodně, je zřejmé, že terén se postupně poměrně hodně zvedal. Původní kostel může být založený znatelně níže,“ potvrdil vedoucí archeologického průzkumu. Na otázku, jestli na místě gutského kostelíku ještě dříve stával původní kostel, archeologové odpověď zatím neznají. Ačkoliv je to pravděpodobné, důkaz ještě nenalezli.

Výsledky průzkumu budou velmi důležité zejména pro plánovanou stavbu repliky církevní stavby. Archeologové například zjistí, v jakém stavu je základové zdivo kostela. Odborníci současně potvrdili, že kostelík obsahoval i původní prvky z doby svého otevření, tedy z roku 1563.

Průzkum potrvá ještě několik týdnů. „Předpokládáme, že bychom mohli mít hotovo do konce listopadu,“ naznačil Kiecoň.

Stavbu repliky pokryje z velké části pojistka

Po žhářském útoku se v regionu záhy po prvotním překvapení objevila snaha kostelík obnovit. Třinec ve spolupráci s biskupstvím založil veřejnou sbírku, jejíž výtěžek bude využit pro projektování a stavbu repliky.

„Na kontě je 2 633 000 korun a každým dnem peněz přibývá,“ hlásila ve čtvrtek starostka Třince Věra Palkovská s tím, že se radnici ozývají další zájemci, kteří chtějí pomoci. „Určitě nic nekončí, budeme se snažit přispět k tomu, aby replika stála co nejdříve.“

S otevřením nového kostelíka se počítá na konci roku 2019.

Odhadované náklady na stavbu repliky ve výši 20 milionů korun by měla z větší části pokrýt pojistka (čtěte zde).

Policie brzy po činu zadržela trojici mladíků z Frýdecko-Místecka a z Ostravy, dva z nich jsou ve vazbě. Za obecné ohrožení jim hrozí až patnáct let vězení (psali jsme zde).