Sestavili díky tomu dosud nejdelší řadu sesuvných pohybů ve střední Evropě. Svahy Kněhyně se za posledních 250 let výrazně posunuly hned v několika desítkách případů, vždy po sérii deštivých let.
Nejprve tým geoekologů z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity vyrazil na Kněhyni odebírat vzorky. V terénu odborníci strávili zhruba deset dní.
„Dalších několik týdnů až měsíce pak trvá zpracování vzorků v laboratoři. Měli jsme přes dvě stě vzorků a každý obsahoval 200 až 250 letokruhů,“ nastínil Karel Šilhán z katedry fyzické geografie a geoekologie, který se výzkumem letokruhů ve spojitosti se sesuvy terénu dlouhodobě zabývá.
Vzorky tvoří miniaturní kousky dřeva
Kněhyni si výzkumný tým vybral záměrně, protože tam rostou původní smrčiny, v jejichž dřevě vědci mohou najít informace i o daleké minulosti.
„Letokruhy stromů mají určitou průměrnou šířku. Když ale přijde sesuv, který se stromem určitým způsobem pohne, strom je ve stresu, může mu to například potrhat kořeny a letokruhy z roku na rok výrazně zmenší tloušťku, jsou užší,“ vysvětlil Šilhán.
Zákazy porušují houbaři i turisté, v chráněných oblastech padly stovky pokut![]() |
Dodal, že v jiném případě může sesuv strom naklonit a ten pak z jedné strany roste víc. „Objeví se asymetrie přírůstu, opět z roku na rok,“ upřesnil geoekolog. Aby vědci vyloučili jiné příčiny stresu stromů, například sucho, které může rovněž zúžit jejich letokruhy, analyzovali kromě vzorků smrků na sesuvech i ty, které rostou mimo, a porovnali je.
Veškeré informace tým zjišťoval z miniaturních kousků dřeva. „Vzorky odebíráme speciálním dutým vrtákem, který se ručně zašroubuje do dřeva. Vzorkem je váleček dřeva o průměru pěti milimetrů, který se pak v laboratoři zbrousí a zkoumá,“ popsal Šilhán. Dírka po odebraném vzorku ve stromech do dvou tří let opět zaroste.

Hora Kněhyně ( 1 257 m. n. m.) leží mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Čeladnou.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Výzkum letokruhů stromů přinesl unikátní informace o minulosti oblasti. Vědci sestavili její zpětnou chronologii dlouhou přes 250 let, nejdelší ve střední Evropě a jednu z nejdelších na světě.
„Kromě 228 letokruhových řad jsme navíc pracovali také s unikátními meteodaty, která jsou založená na údajích z okolních meteostanic a zároveň s rekonstruovanými daty a historickými záznamy z oblasti Kněhyně,“ upřesnil vědec.
Dodal, že výjimečné je tak i světově nejdelší proložení letokruhových a meteorologických dat. Za jejich podrobnou analýzou stojí spolupracující klimatologové Rudolf Brázdil z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Pavel Zahradníček z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Zkoumá se i České středohoří
Výzkum ukázal, že povrchové změny na Kněhyni se v minulosti odehrávaly v dobách, kdy po dvou až třech letech nadprůměrných srážek následovalo období s krátkodobými několikadenními srážkovými extrémy.
Vliv na proměnu oblasti pak v návaznosti na srážky mělo i rychlé tání velkého množství sněhu na jaře.
„Kněhyně byla z hlediska sesuvů poměrně aktivní, zaznamenali jsme několik desítek případů, kdy se svah výrazně pohnul,“ dodal Šilhán, jehož tým teď totéž zkoumá v Českém středohoří, kde metodu aplikuje na tamní staré buky.
Zjištěné vazby mohou pomoci s nástinem budoucího vývoje, což je v době klimatických změn klíčové. „Máme chronologii minulosti a zároveň víme, jak oblast reagovala na konkrétní klima. Modelováním jsme schopni předpovědět, jak se to bude vyvíjet do budoucna, zjistit pravděpodobnost v časovém horizontu,“ vysvětlil vědec možnosti případného dalšího využití.
Například ve Švýcarsku podobný výzkum už využití v praxi našel a v místech, kde hrozí sesuvy, jim pomáhá předcházet.
Kněhyně patří k civilizačně méně zatíženým horám v Beskydech. Proto se tam často pohybují i chránění rysi ostrovidi.
15. září 2015 |