Místní hutě prezentované společnostmi ArcelorMittal Ostrava, Třineckými železárnami nebo Vítkovice Evraz Steel bojují o svou budoucnost. V posledních pěti letech totiž statistiky jejich výkonů nebyly právě oslnivé.
Ve světě výroba hutí roste, u nás klesáVýroba v České republice ve srovnání let 2012 a 2007 klesla o téměř dvacet procent. Výroba v České republice, srovnání 2012/2007 surové železo 83,1 % surová ocel 79,4 % válcovaný materiál 80,8 % ocelové trubky 83 % ostatní 86,4 % Spolu s Evropskou unií stagnuje i severoamerický trh. Čína roste. Výroba oceli, srovnání 2012/2007 EU -19,6 % ostatní Evropa 30,4 % Severní Amerika -8,1 % Čína 46,3 % celkem svět 14,8 % zdroj: Hutnictví železa, a. s. |
Vyplývá to z údajů asociace Hutnictví železa, sdružující společnosti z České republiky i ze Slovenska. Jen mezi roky 2007 a 2012 se podle údajů Hutnictví železa výroba železa a oceli v České republice propadla o téměř dvacet procent.
A výroba surového železa a oceli, to je v republice doména právě obou ostravských a třinecké firmy.
"Pokles poptávky po surovém železu i oceli způsobila hlavně krize ve stavebnictví," vysvětluje personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.
"Ta způsobila, že zájem o konstrukční oceli, které se využívají právě ve stavebnictví, poklesl zhruba o třicet procent. A tento problém přetrvává i nadále. I v současnosti je jen v Evropě, právě u konstrukčních ocelí, zhruba třicetiprocentní převis poptávky nad nabídkou," dodal Rafaj.
Krize ve stavebnictví ale není jediným problémem, který hutníky v Moravskoslezském kraji trápí.
Velké starosti jim způsobuje i platná legislativa, která je v České republice často výrazně tvrdší než ve zbytku Unie.
Právě snaha o "odložení (posunutí) ekologické legislativy, která je nad standardy EU a která znevýhodňuje ocelářství" je jedním z bodů snahy o opětovné navýšení hutní výroby.
"Nejde nám o to vypouštět více škodlivin, ale o to, aby u nás byly nastaveny limity, ať už emisní, tak spotřební, tak, jak jsou uvedeny v evropské legislativě, aby se nezpřísňovaly," vysvětluje člen představenstva Hutnictví železa Vladimír Toman.
"Fakt, že naše normy jsou často o třetinu až polovinu tvrdší než ve zbytku Unie naší konkurenceschopnosti rozhodně nepřidává. Tvrdší normy totiž vyžadují vyšší investice," pokračuje Vladimír Toman.
"Ve valné většině jde navíc o investice, které nijak nezvyšují kvalitu našich výrobků ani jejich konkurenceschopnost, jde prostě jen o čistě ekologické investice. A to nás oproti konkurenci znevýhodňuje," dodal Vladimír Toman.
Výrazný pokles produkce železa a oceli ale není jen českým problémem, stejné problémy má i zbytek Evropské unie, která přestává být v tomto segmentu konkurenceschopná. V celosvětovém měřítku se totiž výroba obou komodit během posledních šesti let zhruba o patnáct procent zvýšila, výroba v Číně se dokonce téměř zdvojnásobila.
Majitelé a manažeři českých hutnických firem by chtěli změnit i další věc, přístup státu k udělování integrovaných povolení. Bez těch nemohou firmy provozovat svá zařízení.
"Zatímco u nás jsou integrovaná povolení vydávána kraji a ty chtějí veškerá zpřísnění limitů, která vydává Evropská unie implementovat do jednotlivých povolení prakticky ihned, v jiných zemích Unie tomu tak není," vysvětluje Vladimír Toman.
"Tam se těch firem víceméně zeptají, jak rychle by případné úpravy mohly stihnout, jak je mohou zvládnout ekonomicky a ve výsledku se domluví, že daná opatření splní třeba do čtyř nebo pěti let. U nás jsou podobné změny vyžadovány mnohem tvrději. Prostě v Evropě mají úřady čtyři roky na to, aby 'varovaly' firmy, že budou muset časem plnit, u nás chtějí, abychom do čtyř let splňovali," dodal.
