Ostrava alternativní zdroje energií využívá především v objektech organizací, které působí v sociální oblasti. „Je tam odběr energie po celý rok, nedochází k poklesu spotřeby například o prázdninách,“ vysvětlila mluvčí ostravského magistrátu Gabriela Pokorná s tím, že další zdroje město chystá.
„V červenci byla dokončena studie proveditelnosti instalace fotovoltaických panelů na vybrané budovy. Počítá se s instalací 2 035 fotovoltaických panelů s výkonem 915 kWp,“ dodala Pokorná.
Pro pilotní projekt Ostrava opět vybrala hlavně budovy sociálních organizací. Už nyní v nich dokážou fototermické zdroje ušetřit zhruba 65 procent spotřeby teplé vody, do budoucna by to mělo být ještě více.
„Předpokládáme, že pilotní projekt uspoří až třetinu spotřebované elektrické energie. Na výsledky si musíme ještě počkat,“ vysvětlila Gabriela Pokorná.
Opava chce fotovoltaikou ušetřit 20 milionů
Velké plány se zaváděním alternativních zdrojů výroby elektřiny mají i jinde. V Bruntále chtějí navázat na již instalované panely dalšími, rozhodovat bude hlavně nosnost střech městských budov. V Opavě by plánovaná instalace fotovoltaických panelů měla přinést úsporu až 20 milionů korun ročně.
„Počítáme s tím, že v následujících čtyřech letech bude město investovat do fotovoltaiky až 200 milionů korun,“ přiblížil plány opavského magistrátu jeho mluvčí Roman Konečný.
„Jen za elektřinu v příštím roce dáme 150 milionů korun, dvojnásobek oproti letošku, v roce 2021 to bylo o dvě třetiny méně. Plánovaný výkon elektráren by za rok mohl znamenat úsporu okolo 20 milionů korun. Podrobnější detaily zatím nemáme,“ nastínil Konečný.
Ve druhé polovině příštího roku by chtěli začít využívat první solární panely v Krnově. „Naším cílem je umístění fotovoltaických elektráren na všechny vhodné městské objekty, přičemž to nemusí být nutně financované jen městem,“ konstatovala krnovská tisková mluvčí Dita Círová. „Ideální by bylo dostat se na 40 až 50 procent celkové spotřeby městských budov, to ale ukáže až čas,“ upřesnila.
Zájem je obrovský, projektanti a firmy nestíhají
Na zatím dvaadvacet budov chtějí umístit fotovoltaické elektrárny v Havířově. „Plán města je instalovat fotovoltaické elektrárny v maximální možné míře tak, aby od roku 2024 zásobovaly energií všechny provozy města Havířova. Závislosti na dodávkách z distribuční sítě se však nikdy zcela nezbavíme,“ přiblížila městský plán mluvčí havířovského magistrátu Rosalie Seidl Pokorná.
Vlastní projekt, přesněji řečeno dva v jednom, spouští v současnosti krajský úřad. Solární panely už provozuje hlavně na několika středních školách, další by měly přibýt.
„Potřebujeme si ověřit, jaký model realizace fotovoltaiky je pro nás nejefektivnější. Jestli je lepší si vše řešit sami, ve vlastní režii, nebo nechat celou realizaci na vysoutěženém dodavateli,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka. „Vyzkoušíme oba způsoby, pak se budeme řídit tím výhodnějším.“
Kraj i jednotlivé magistráty a radnice se při svých plánech ale potýkají s velkým problémem. „Protože se s projekty fotovoltaiky roztrhl pytel, nestíhají ani projektanti, ani firmy, které soláry instalují. Další problém je s připojením nové fotovoltaiky do distribuční soustavy,“ shrnul problémy známé napříč krajem náměstek hejtmana.
