„Pro mě je to hodně silný okamžik, naše rodina byla stavbou tohoto dolu hodně poškozena. Jeho velká část stojí na našich pozemcích. Ty už nikdy nedostaneme, ale je dobré, že můžeme jednat o tom, aby ty majetky získala alespoň obec,“ komentoval symbolické uzavření dolu Jiří Novotný, starosta Trojanovic. Obce, na jejímž katastru Důl Frenštát stojí.
Následovat bude postupné zasypání těžních jam a přeměna areálu nejen v průmyslovou zónu.
„Dokončili jsme montáž technologie, kterou budeme důl zasypávat. Ta paradoxně trvala déle, než jak dlouho potrvá samotné zasypávání,“ konstatoval Josef Lazárek, ředitel odštěpného závodu Darkov státního podniku Diamo, který má likvidaci dolu na starosti. „Většinu potřebného materiálu už máme navezenou. Na jedenáctého září chystáme zkušební zasypávání, o den později už budeme zasypávat naplno. To by mělo trvat zhruba tři týdny.“
Vědecké pracoviště i školy
Po zasypání by měla následovat další etapa, vytvoření zhruba 70 metrů vysoké betonové zátky. S těžbou plynu z obou jam, jak tomu je na jiných zasypávaných šachtách, Diamo nepočítá.
Areál šachty chtějí Trojanovičtí využít ve prospěch obce. „Plánujeme tam vybudovat jak technickou zónu, tak místo pro bydlení,“ konstatoval starosta Trojanovic. „Mimo jiné by tam mělo stát experimentální vědecké pracoviště Ostravské univerzity, počítáme i s prostory pro soukromou základní a mateřskou školu, u níž věříme, že se rozšíří i na střední školu. Plánujeme i veřejná prostranství a podobně.“
Další budoucnost mají podle všeho zajištěny i obě dominanty areálu – těžní věže. Ty nebudou na rozdíl od mnoha dalších staveb strženy.
Převod pozemků byl hodně složitý
„Čeká je rekonstrukce. V jedné chceme mít řemeslný pivovar, druhá bude sloužit jako vyhlídka,“ vysvětlil Jiří Novotný. „Bude tam i komunitní centrum, obchod a další služby. Nechceme vytvořit jen residenční oblast, nebo jen průmyslový park, chceme, aby se propojily všechny tyto funkce.“
Pro všechny tyto plány byly dlouho problémem zákony. Převod pozemků z Diama na obec byl podle nich hodně složitý. To se už podle všeho podařilo vyřešit. “Máme uzavřené smlouvy o smlouvách budoucích, na jejichž základě budou stát a obec schopny pozemky do budoucna směnit,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministr konec plánů na těžbu i přes složitou energetickou situaci ve světě přivítal. „Jsou tady nějaké zásoby uhlí na straně jedné, na straně druhé se tady uhlí nikdy netěžilo, nebyla zde ta tradice, obyvatelé byli proti. Z hlediska kvality života zdejších obyvatel šlo podle mne o správné rozhodnutí,“ doplnil Zbyněk Stanjura.
Uhlí ne, plyn ano
Harmonogram likvidace areálu dolu je naplánován do roku 2027. „Náklady na likvidaci předpokládáme ve výši sto padesáti pěti milionů korun. Jejich výše může být ovlivněna cenami energií a potřebných materiálů, případně rozsahem demoličních prací,“ konstatovala Lenka Rychtaříková, tisková mluvčí Diama.
Zástupci státního podniku ale nevylučují, že by na Frenštátsku mohli zůstat i v dalších letech. „Na zdejší uhelné sloje je vázáno zhruba deset miliard kubíků zemního plynu, což je velice zajímavý objem,“ upozornil Josef Lazárek.
„Současný dobývací prostor na uhlí je už passé. V současnosti se ale zabýváme vytvořením dobývacího prostoru pro těžbu plynu, což ovšem mimo jiné znamená, že musíme zdejší obce přesvědčit, že to pro ně bude prospěšné. Těžební stanice na plyn zaujímají rozlohu většího obývacího pokoje, ve zdejší přírodě by neměly překážet.“
Dvě jámy u Frenštátu pod Radhoštěm v Beskydech byly vyhloubeny v 80. letech minulého století.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
