Důl ČSA v Karviné bude zřejmě památkově chráněný. | foto: DIAMO

Obnova těžby v dolech na Karvinsku je možná, ale také drahá a složitá

  • 3
Možnost obnovy těžby černého uhlí v dolech ČSA a Darkov na Karvinsku nejspíše definitivně padla. Podle studie by zprovoznění dolů stálo zhruba deset miliard a trvalo šest let.

Analýza státního podniku Diamo ukázala, že je opětovně zprovoznění od loňského února uzavřených dolů sice možné, ale současně by těžaři museli překonat tolik překážek, že se otevření dolů posouvá jen do oblasti úvah.

„Příprava obnovy těžby na těchto dolech by stála zhruba deset miliard korun a trvala by šest let. Těžit by se pak dalo dalších čtrnáct let. Aby však nebyla těžba ztrátová, musela by se prodejní cena uhlí pohybovat nad 7 700 korunami za tunu,“ sdělila mluvčí Diama Jana Dronská.

Vznik studie podnítil souběh růstu cen energií a snaha o co nejnižší energetickou závislost na Rusku.

„Odborný materiál dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu i odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ vysvětlil ředitel Diama Ludvík Kašpar.

Odkup pozemků by byl nutností

Studii Diamo zpracovalo samo, přičemž jak uvedla mluvčí Dronská, tým tvořili odborníci, kteří dříve projektovali a připravovali těžbu pro OKD a zkoumané dobývací prostory dobře znají.

Podle analýzy leží v pěti dobývacích prostorech a pětapadesáti porubech dolů Darkov a ČSA zhruba čtrnáct milionů tun vytěžitelných zásob kvalitního koksovatelného uhlí. Ročně by se pak mohlo vytěžit asi milion tun uhlí.

Časový harmonogram se proto skládá ze šesti let příprav a dalších čtrnácti těžby.

Přípravná fáze zahrnuje například studii EIA, tedy posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Poté by začalo jednání s báňským úřadem a nutné by kvůli poddolování zřejmě byly i výkupy pozemků a nemovitostí. Analýza upozorňuje rovněž na to, že právě tyto dobývací prostory mají nejobtížnější podmínky pro udržení bezpečnosti práce a provozu.

Diamo také zmiňuje už započaté změny po uzavření dolů. „Řada oblastí je již uzavřena hrázemi a centrální klimatizace je zlikvidována. V těchto oblastech probíhá přirozené zatápění důlní vodou a infrastruktura dolů je značně opotřebená,“ poznamenává Dronská.

Chybí kvalifikovaní zaměstnanci

Velmi složitou se jeví i nutnost získání 2 700 kvalifikovaných pracovníků s praxí, což pro obnovení těžba žádá současná legislativa.

Podle krajského náměstka Jakuba Unucky studie prokázala, že obnovení těžby nejspíše nebude smysluplné. „Končí spekulace, jestli by to šlo, nebo nešlo. Evidentně to nepůjde a soustřeďme se radši na jiné možnosti toho, jak zajistit lidem elektřinu a teplo,“ konstatoval.

Předestřel, že podle jeho názoru nyní Diamo nabídne obnovení těžby firmě OKD, která to nejspíše z více důvodů odmítne.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se už se závěry studie seznámilo a vedoucí tiskového oddělení Marek Vošahlík potvrdil brzké předání studie OKD.

„A to kvůli nezávislému zhodnocení závěrů studie a zejména rozhodnutí, zda bude mít OKD o hlubinnou těžbu černého uhlí na uvedených dolech zájem,“ podotkl mluvčí Vošahlík.

Mluvčí OKD Naďa Chattová se ke studii Diama nechtěla vyjadřovat. „OKD se na ní nepodílelo a nemáme ji zatím ani k dispozici,“ řekla.

Velkou roli hraje i cena uhlí

Analýza Diama také varuje před tím, že ekonomické hodnocení prokázalo vysokou nákladnost a současně ztrátovost za celé období. „Zlomová cena je kolem osmi tisíc korun za tunu uhlí, tím by se projekt dostal do celkově kladných čísel,“ přiblížila mluvčí Dronská z Diama.

Mluvčí OKD Chattová informovala, že se ceny koksovatelného uhlí nyní pohybují na úrovni 300 dolarů (asi 7 300 korun – pozn. aut.) za tunu, a to v australských přístavech. Za kolik teď prodává OKD, nesdělila. „Jedná se o součást kontraktů s obchodními partnery, jejich obsah není možné poskytnout.“

Primátor Karviné Jan Wolf (ČSSD) nechtěl analýzu nijak hodnotit, protože ještě nezná její podrobnosti. „Určitě bychom například chtěli vědět, jakých oblastí města by se těžba týkala,“ podotkl.

Opoziční krajská zastupitelka Zuzana Klusová z Karviné výsledek analýzy přivítala. „Chápu, že se dotěží zásoby v Dole ČSM, ale jinde už to nemá smysl. Snad už to nikdo nebude zase oživovat,“ podotkla. Jako další možné nebezpečí zmínila ztrátu evropských miliard korun pro regiony s útlumem těžby uhlí.