Meteorologové smogovou situace ve čtvrtek ráno odvolali na Třinecku, v podvečer také na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku a ve 22:30 i na zbývajícím území kraje.
„Rozptylové podmínky budou i nadále většinou dobré. Průměrné čtyřiadvacetihodinové koncentrace prašného aerosolu se budou pohybovat většinou nad, postupně kolem hodnoty stanoveného imisního limitu 50 mikrogramů na metr krychlový,“ uvedli večer meteorologové.
Smog zahalil Moravskoslezský kraj, nejhorší situace je na Ostravsku a Karvinsku |
Průměrné denní koncentrace polétavého prachu v ovzduší se dnes ráno v regionu pohybovaly od 45 do 199 mikrogramů na metr krychlový, večer to bylo od 40 do 150 mikrogramů na metr krychlový.
Limit je 50 mikrogramů na metr krychlový. Podle aktuálních dat tříhodinového průměru byla večer situace na většině míst regionu již hodnocena převážně jako dobrá či velmi dobrá.
V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě nejhorší ovzduší v zemi a jedno z nejhorších v Evropě. Smog trápí kraj hlavně na podzim a v zimě. Kvalitu ovzduší v regionu ovlivňuje několik faktorů. Kromě geografické polohy a povětrnostních podmínek hraje velkou roli hromadění zplodin z průmyslových zdrojů, lokálních topenišť, z dopravy a velkou měrou hlavně v zimních měsících přenos emisí z Polska.
Zdroj prachu? Na Třinecku tuhá palivaŠest různých typů zdrojů, nejčastěji domácí vytápění pevnými palivy, ovlivňuje ovzduší na Třinecku. Vyplývá to z projektu Českého hydrometeorologického ústavu a Technologické agentury ČR. Podíl domácích kotlů je i více než poloviční. Odborníci podrobili analýze tři měřicí lokality v Třinci – Kosmos, Ropici a Nebory, místní část Vrchy. Imise dělili podle takzvaných chemických podpisů, které lze přiřadit k jednotlivým typům zdrojů. Nejhorší znečištění zjistili v Ropici, o něco nižší v lokalitě Kosmos a výrazně nejnižší ve Vrších. Zátěž ovzduší prachovými částicemi o velikosti do 2,5 mikrometru přiřadili šesti faktorům. Dominantní je vytápění místních domácností pevnými palivy, které zásobuje ovzduší prachem až z 60 procent. Významný je i takzvaný regionální aerosol. „Jde o znečištění regionálního původu vznikající částečně v oblasti Třince, částečně transportované z Ostravska, Karvinska a polského příhraničí. Už jej nelze rozklíčovat podle jednotlivých zdrojů, protože v atmosféře dochází k chemickým reakcím a vzniká sekundární aerosol,“ uvedl odborný garant projektu Radim Seibert. Dlouhodobý podíl tohoto aerosolu dosahuje v údolí Olše zhruba třetiny, na vzdálenějších vesnických lokalitách i 40 procent. Další faktor, zvířené částice z povrchu, se mohou podílet 15 až 20 procenty, dálkově transportované znečištění obsahující i mořskou sůl z pobřežních oblastí pak 10 procenty. Místní hutní zdroje ovlivňují ovzduší zejména mezi Třincem a Českým Těšínem, kde se jejich průměrný roční příspěvek pohybuje mezi 5 až 10 procenty. „Směrem do Jablunkovské brázdy je vliv méně významný. Na jihovýchodním okraji města Třinec je vypočten jeho podíl ve výši zhruba dvou procent,“ říkají závěry projektu. Severně a jižně od areálu Třineckých železáren se pohybuje okolo procenta. Výzkum je celostátní a Třinecko bylo první oblastí. Další bude Kladensko, pak vybraná města. Vzejít z něj mají doporučení a strategické kroky ke zlepšení ovzduší. (žah) |
