Architektura se zlepšuje, lidé se více rozhlížejí, říká Oldřich Janota

  17:02aktualizováno  17:02
Sanatoria Klimkovice, obchodní dům Breda, Dolní oblast Vítkovice, desítky dalších objektů z Moravskoslezského kraje jsou možnými kandidáty mezi 100 nejvýznamnějších staveb republiky. Architektuře je věnovaná i ostravská výstava, která představuje stavby nejen z regionu, ale celé republiky.

Architekt a jeden z kurátorů výstavy Oldřich Janota | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Předvojem k této události je výstava 100 let architektury nové republiky – Moravskoslezský kraj a Ostrava, kterou v úterý zahájil ředitel Kotěrova centra architektury a předseda redakční rady Foibos Books Oldřich Janota.

Výstava v Ostravském muzeu zahajuje rozsáhlý projekt zaměřený na díla moderní architektury předních architektů působících u nás od roku 1918 do současnosti. Pro srovnání představí vedle „staveb století“ Moravskoslezského kraje a Ostravy také výběr staveb století z celé republiky.

Fotogalerie

Významné stavby kraje a Ostravy jsou prezentovány na téměř padesáti panelech s bohatým obrazovým materiálem a výstižnými texty, nechybí ani architektonické modely. Výstava potrvá do 30. listopadu, poté bude putovat po dalších místech v regionu.

Proč jste se rozhodli uspořádat výstavu Stavby století republiky v Moravskoslezském kraji a Ostravě?
Navazujeme na tradici. Blíží se velké výročí republiky a my už se přes dvacet let zabýváme architektonickým bohatstvím země. I tady v Moravskoslezském kraji, o čemž svědčí například edice Slavné vily Moravskoslezského kraje i další publikace. Pokračujeme mapováním významných staveb, které vznikly za sto let republiky, už jsme zpracovali například školy a v dalších letech chceme toto téma ještě více rozšířit, ale protože se blíží tak významné výročí, tak jsme si říkali, že uděláme něco pro to, aby lidé v Česku vůbec věděli, co se za sto let v oblasti architektury vytvořilo.

Jak souvisí architektura a vznik republiky?
Z hlediska vzniku republiky je architektura zajímavá etapa. Samozřejmě že existovala už za Rakouska-Uherska, ale vznikem republiky dostala úplně nové úkoly, protože vznikl nový stát. Potřeboval vybudovat ministerstva, správní úřady, dobudovat infrastrukturu škol, nemocnic, bytů, dopravy a tak dále, čili před architekturou stál obrovský úkol. Já si myslím, že se ho zhostila vynikajícím způsobem.

Takže byla i nějak specificky laděná?
Zpočátku architekti přišli s takzvaným národním stylem, říká se mu obloučkový nebo rondokubistický. Nejtypičtějším objektem postaveným v tomto slohu je Legiobanka v Praze, ale je jich daleko více. Tento styl se sice hromadně neujal, ale bylo vidět, jakým způsobem architekti o národním stylu uvažovali, a to už předtím, než vznikla republika, a chtěli jí ho dát jako dar. Pak přišel funkcionalismus a další styly.

A jakým způsobem se na tom podílí moravskoslezská architektura?
Architektura česká, moravská a slezská, chcete-li to takto široce říci, hrála velmi důležitou roli. Patřili jsme mezi tři nejvýznamnější státy Evropy. Naši architekti, desítky jmen, byli vynikající. Takže jsme si říkali, pojďme toto vše představit. Ostrava a Moravskoslezský kraj jsou v tomto směru velmi aktivní. Naše výstava se jmenuje Sto let architektury, ale možná, že se příští rok bude jmenovat Stavby století. Smyslem je představit různými způsoby to největší bohatství.

Jak? Tak, že uděláte cyklus putovních výstav?
Jednak na výstavách, pak prostřednictvím publikace a konečně připravujeme putování po stavbách století. Chtěli bychom vydat mapy turistických tras. Aby na těchto stavbách byli několikrát do roka významní teoretikové architektury a přiblížili jejich kvality veřejnosti. Aby se nestalo, že jen někdo bude číst průvodce z nějakého listu. Jedná se o hmotnou kulturu a naší povinností je, aby ji představili opravdoví znalci. Jedná se totiž o kulturní bohatství naší země.

Jakým způsobem jste objekty vybírali?
Uspořádali jsme anketu s tím, aby se historikové architektury vyjádřili, co považují za nejvýznamnější stavby za dané období. Na této výstavě jsou stavby ze zdejšího kraje, ale nabízí se také porovnání se stavbami odjinud z republiky, například krematorium v Pardubicích, což je právě obloučkový styl od Pavla Janáka. Pak Pražský hrad. Řeknete si, že hrad je přeci starobylá záležitost, ale Josip Plečnik jej pro nastupujícího prezidenta republiky musel celý přestavět, takže my jej považujeme rovněž za stavbu století. To je ale jenom část této výstavy, její jádro představují stavby z regionu, zejména z Ostravy, ale nejen z ní. Je tu zastoupena Opava, Orlová, Klimkovice, Český Těšín a další.

Můžete být konkrétnější?
Třeba Gymnázium z Orlové, fantastická stavba, ale i další gymnázia, pak přestavba Dolní oblasti Vítkovice, obchodní dům Brouk a Babka a další. Z Opavy obchodní dům Breda, kostel sv. Hedviky, malý kostelík Šlapetův, je toho hodně. Přitom jde jen o předzvěst nastávajícího výročí. Nedávno jsme oslavili 99 let republiky a vstoupili jsme do stovky. Což znamená, že v Ostravě zahajujeme, ale postupně tyto záležitosti ještě rozšíříme a doplníme.

Jak?
Ve výsledku by asi deset budov ze sta mohlo být z Moravskoslezského kraje. Výstava nebude k vidění pouze v Ostravě, ale chceme i do dalších míst, jako je Opava, Nový Jičín a podobně. Neznamená to ani, že budeme končit příštím rokem, plánujeme pokračovat ve školách a v dalších vzdělávacích organizacích, aby se co jak nejvíce lidí vracelo k tomu, co za těch sto let vzniklo, a nechali se také například inspirovat i pro další stavby. Viz třeba Dolní oblast Vítkovice, což je využití objektu k dalším účelům.

Patrně nejcennější stavba v Ostravě byla už zbourána, jednalo se o kubistické krematorium Vratislava Hofmana. Ta vám bude možná chybět?
To je velká škoda. Stavba krematorií souvisela s legalizací pohřbívání žehem, což nastalo v počátku republiky, takže se krematoria začala hojně stavět. Stala se z toho běžná záležitost a krásných krematorií, kupodivu, protože je to vlastně smutná součást lidského bytí, existuje hodně. Ale hodně staveb zůstalo naštěstí ještě zachováno, například Breda je krásná moderní ikonická stavba slezského architekta Leopolda Bauera.

Jak je na tom z hlediska architektonického bohatství Ostrava?
V Ostravě jsou fantastické stavby, ať je to Přívoz navržený Camillo Sittem nebo Mendelsohnem navržený obchodní dům Bachner. Ostrava měla peníze, byli v ní uhlobaroni, bohaté banky. Místní fenomén a opravdová senzace je ale podle mě architekt Karel Kotas, Olomoučan, který si Ostravu zamiloval. Málo se ví o architektu Vladimíru Fisherovi, který postavil Novou radnici, ale Kotas na ní dělal stavební dozor a navrhl interiéry. Navíc je Ostrava aktivní i v současnosti.

Jaká je podle vás současná architektura?
Na přechodu po revoluci nebylo dost odvahy, okolí měst zaplavily strašné stavby, zejména obchodní střediska. Ale je vidět, že dnes se situace zlepšuje, lidé se začali rozhlížet více kolem sebe. Jen je velká škoda, že se Ostrava nestala Evropským hlavním městem kultury, protože to by ještě více zvedlo pozornost a zájem.

Nejčtenější

Smrt tři lidí u Opavy zavinilo předjíždění v zatáčce, stav dítěte se lepší

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

Vážně zraněná pětiletá holčička, která jediná přežila čtvrteční nehodu na Opavsku, se podle lékařů dostala z...

Blesk v Beskydech zasáhl pětici převážně mladých turistů, jsou v nemocnici

Ilustrační snímek

Skupinu turistů v Beskydech zasáhl odpoledne blesk. Jeden z nich je popálený, další utrpěli otřes a poranění způsobená...

Při srážce aut na Opavsku zemřeli tři lidé a těžce se zranilo dítě

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

U Neplachovic na Opavsku odpoledne při srážce osobních aut zemřeli tři lidé. Nehoda se stala na silnici I/11. Dva lidé...

Špotáková nebyla v závodním transu, Ogrodníková netušila, co se děje

Oštěpařka Barbora Špotáková na mítinku Zlatá tretra v OStravě.

Barbora Špotáková kdysi přirovnala ostravskou Zlatou tretru k pohřebišti. Ačkoliv je dvojnásobnou olympijskou vítězkou...

Smělý plán: Karvinsko s Ostravou má po letech zase propojit tramvajová trať

Takto by v roce 2017 mohla projíždět tramvaj třídou 17. listopadu v Karviné.

Moravskoslezský kraj začal připravovat tramvajovou rychlodráhu mezi Karvinou, Havířovem a Ostravou. Do roka by chtěl...

Další z rubriky

Číňané byli ochotní za poštovního holuba zaplatit i milion, říká chovatel

Chovatel holubů Josef Blokeš

Dříve byl na vesnicích holubník pomalu v každé druhé chalupě, dnes se spíš musí hledat obec, kde ještě nějaký zůstal....

V Mošnově vznikl obří sklad a doplní ho další, práci najdou stovky lidí

Letiště Ostrava - Mošnov

Na dvě stovky lidí by mohly najít do konce tohoto roku práci v logistickém centru Ostrava Airport Multimodal Park. Jeho...

Vzniká dokument o beskydském extrémním závodě, který lidem mění život

Podstatnou část Beskydské sedmičky absolvovali závodníci v noci.

Dokument o jednom z nejnáročnějších horských závodů, který se každoročně koná v Beskydech, chystají nezávislý filmař...

Najdete na iDNES.cz