Byl to velký den. V neděli 24. srpna 1952 stálo na opavském Horním náměstí, jež tehdy neslo jméno 1. máje, šest slavnostně vyzdobených trolejbusů. Po uvítacích proslovech zazněly fanfáry železničářské hudby a jeden vůz za druhým se postupně vydal na okružní jízdu po tehdy jediné trolejbusové trati ve městě.
"Stařenky ty tramvaje, každý na ně jen laje. Po kolejích skřípají, harcují a vrzají. V Ostravě na ně čekají, do nových pecí roztavit je dají. Avšak naši dopraváci, vystavili krásnou práci. Trolejbusy opatřili, všechno pěkně připravili," ocenili novinku v hromadné dopravě například lidé z opavské pobočky Investiční banky a dopravákům rovnou složili báseň. Jiní posílali telegramy či blahopřání.
O zániku opavských tramvají, kterými se lidé po městě vozili od roku 1905, padlo definitivní rozhodnutí v roce 1950. Tehdy do Opavy přijel inženýr Hampl z pražské Dopravní skupiny dráhy, aby se osobně seznámil se zoufalým stavem opavské pouliční dráhy. Poškodila ji válka, byla zastaralá.
Hampl namísto jejího dalšího rozvoje či reorganizace doporučil postupnou likvidaci elektrické pouliční dráhy a zavedení trolejbusů.
Jak šel čas1952 - V neděli 24. srpna vyjíždí do opavských ulic první trolejbusy. Šest vozů obsluhovalo linku od městského stadionu přes centrum k nemocnici. 1953 - Síť trolejbusových linek se začíná rozšiřovat. Další linkou je spoj od Ostroje do centra, později prodloužený do Jaktaře. Pak následuje třetí linka. 1962 - Z trolejbusů mizí průvodčí a zavádí se samoobslužný provoz. Začíná se nastupovat pouze předními dveřmi. Jízdenky kontrolují lidem řidiči. 1965 - Během léta došlo k přestavbě trolejbusových tras. Rozšiřovaly se i v roce 1970. To už jezdilo 23 vozů na čtyřech linkách, jež měly přibližně 20 kilometrů. 1974 - Začíná sedmileté období výluk kvůli opravám hlavních komunikací. Přestává vyhovovat stará vozovna po tramvajích, chybí technické zázemí. 1987 - Startuje stavba nového areálu Dopravního podniku v Kylešovicích. Stavba šla pomalu a v roce 1994 byla zastavena. Hotovo bylo až roku 2002. |
Po Opavě o dva roky později začaly jezdit trolejbusy typu 7 Tr, které v době svého vzniku patřily k evropské špičce. Prototyp těchto vozů vznikl v roce 1950 a sériově se vyráběly v letech 1952 až 1954 v Plzni.
Opava nejprve nakoupila šest, později pak dokoupila dalších šest zbrusu nových vozů. Teprve v roce 1970 ve vozovém parku přibyly další, avšak zánovní trolejbusy z Mariánských Lázní.
Zázemí našly v původně tramvajové vozovně, která nebyla průjezdná a vozy do ní musely couvat - zajížděly tam se sběrači "proti srsti". To bylo opavskou raritou.
"I na nové trolejbusové lince stejně jako v tramvajích a autobusech obstarávali odbavování cestujících průvodčí. Už od války jimi byly vesměs jen ženy. Vydávaly jízdenky, po opuštění zastávky vyvolávaly jméno další stanice, ohlašovaly zastávky na znamení a dávaly řidiči pokyn k zastavení," uvádí opavský historik Branislav Martinek.
Průvodčí se staraly také o to, aby byly schody do vozů čisté, v zimě bez sněhu a ledu a řádně posypané pískem. Jejich místo bylo u zadních dveří sloužících ke vstupu.
Čas od času cestující narazili ve voze i na revizora, ten kontroloval jízdenky a dohlížel na práci personálu a dodržování jízdního řádu. Během padesátých let k první lince přibyly další. Od Ostroje do Jaktaře a z centra města do Kateřinek.
Tramvaje Opavu definitivně opustily v dubnu 1956 a rozvoji trolejbusové dopravy již nestálo nic v cestě. V 70. letech sice došlo k celosvětovému útlumu a v řadě měst se tento způsob dopravy rušil, opavské trolejbusy však přežily.
Dnes je v Opavě devět trolejbusových linek. Opava je jedním z patnácti českých měst, kde trolejbusy jezdí. Na Moravě a ve Slezsku jsou jen ve třech dalších městech.
Trolejbusy měly původně nahradit tramvaje už za války"Trolejbus, autobus, nebo tramvaj?" ptal se titulek obsáhlého článku, který vyšel v Deutsche Post 17. května 1941. Opavští radní se totiž už tehdy přiklonili k zavedení trolejbusové dopravy. Trolejbusy měly nahradit tramvaje v Opavě na přelomu let 1943-44 a podle Deutsche Post se Opava měla stát prvním sudetoněmeckým městem, které zavede tento moderní způsob přepravy. Už byl na světě detailní projekt trolejbusových tratí. Město už zaplatilo zálohu na prvních 8 objednaných trolejbusů, přišla jej na 48 tisíc říšských marek. Objednalo montáž vedení, do Opavy dorazila i část materiálu - 27 km trolejového drátu. Vedení městského podniku v čele s ředitelem Otto Hellerem opavským radním navrhl přeměnu tramvajové dopravy na trolejbusovou, protože stávající pouliční dráha byla nedostačující a přestárlá a potřebovala zmodernizovat. Jenže na to bylo potřeba 1,7 milionu říšských marek. Zavedení trolejbusů by stálo jen milion. Radní kývli. I přesto, že zavedení autobusů by město přišlo jen na 600 tisíc marek. Jejich provoz by byl totiž ve srovnání s trolejbusy příliš drahý. Projekt vypracovala berlínská firma AEG, trolejbusy měly vyjet z výroby rovněž berlínského podniku Omnibus Bedarf. "Dokončit moderní přeměnu opavské hromadné dopravy se však tehdejšímu vedení podniku, potažmo představitelům města již nepodařilo. Zhoršující se válečná situace Německa odsoudila celý projekt k nezdaru," píše historik Branislav Martinek v publikaci 100 let městské dopravy v Opavě. A tak jezdily staré tramvaje dál. Pouliční dráha stagnovala, i když vzrůstal počet přepravených osob. Chyběl materiál a náhradní díly, zařízení z barevných kovů se demontovala, vrchní vedení tramvajových tratí tvořily nekvalitní vodiče ze slitiny železa a hliníku. Od konce roku 1944 se omezovaly dodávky elektřiny a tramvaje jezdily jen v pracovních dnech v ranní a odpolední špičce. Po evakuaci před blížící se frontou pak pouliční dráha přestala jezdit úplně. |
