- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Prožívala jsem totéž, v listopadu 2000, synovi tehdy bylo dvacetpět let.
I když byl "léčen" s diagnozou paranoidní schizofrenie, trpěl strašnými depresemi, nezvládl to, a ani já jsem mu nemohla pomoci, i když jsem se snažila. Je to to nejstrašnější, co mámu může potkat.
To věřím.Neumím si to vůbec představit.Paní jano odkud jste?Docela ráda bych si s Vámi popovídala.
Když syn stál před rozhodováním, jakou školu si vybrat,šel a nechal si zjistit IQ.Měl pár trojek (čeština,dějepis,přírodopis).Šla mu matematika a podobné předměty.Do té pedagogicko-psychologické poradny šel sám od sebe.Tehdy mu zjistili IQ 135 a on na to byl patřičně hrdý.Dnes je to už někdo jiný.
Ráda bych reagovala ještě na radu Petra.Cítím, že možná právě Vy naznačujete něco, kde začíná moje vina.Byla jsem se svým synem od jednoho roku sama.Pouze jednou za čas jsem navštívila své rodiče.Když bylo synovi sedm, zemřel můj otec a s matkou jsme se přestali stýkat.Od té doby jsme byli sami a myslím, že dost závislí jeden na druhém.Mám pocit, že se v určitou dobu začal za to stydět a teď jako by mě za to trestal.Aspoň tak já to cítím.
Popisujete defacto presne mne akorat ja nezil s rodici ale studoval a zil na internatu a potom na kolejich ... marihuana zpusobuje zmenu osobnosti celkem zasadni muzete mi verit hulil jsem asi 6 let a videl jak lidi zacinali a prestavali s marihuanou i jinymi drogami u jinych drog je zmena rychlejsi ale u marihuany nenapadnejsi ale o to nezvratnejsi( to je jen muj osobni nazor)
jak jsem rikal zmena prostredi mi pomohla byla to zmena prostredi ve smyslu ze jsem si nasel praci a starosti a zodpovednost ni spojene me tak nejak daly dokupy presne jak popisujete jsem predtim cele dny hulil a sedel u pocitace ale ja myslim ze se nejedna ani tak o zavislost na internetu jako zabijeni nudy a to ze clovek si natolik zvykne na stereotyp ( stejni znami, stejne drogy, stejna nuda, stale stejny internet, stejne nudne hry ) vsechno to jen zabiji cas jak s vasim synem nevim ja si nasel praci sam protoze jsem se jednoho dne rozhodl ze se budto zmenim nebo skocim dosavadni zivot jinak. treba vas syn dojde k tomuto rozhodnuti take sam ... casem
Co je nejhorší, nenašel jsem psychologa, psychiatra nebo terapeuta, který by mi mohl pomoci, tak jsem vzdal hledání a trápím se v tom nesmyslném nevyplněném životě dál. Myslím, že jsem vytvořil hodně zajímavých věcí a lidé mně dost obdivovali - nechci jít do deailů, abych nebyl evenuelně identifikován, ale dnes už mě nic nebaví. Na vše se dívám s despektem, vysměchem a nezájmem, vidím ten nesmyslný rychlý kolotoč života, kdy člověk předvídá, jak vše stále stejně dopadne. Bral jsem antidepresiva, které mě ještě více ničili. Naštěstí jsou mojí jedinou záchranou příroda, hory, louky, les.. Ale celkově mi život nic nepřináší a jaksi na jedné straně snad čekám něco, na druhé živořím. Okolí to nepozná ale jsem samotář a naštěstí nezávislý jak na penězích, společnosti, lásce, sexu. Život přesto nechci skončit a je mi líto těch, kteří se tak rozhodli, protože doufali v pomoc, ji nedostali a nenašli jiné řešení. A věřte, není odborníků v Česku - bohužel, takže naděje pro stejně postižené malá
Zhnuseni zivotem je zajimava vec a ja myslim ze plyne z nudy.
ze nevedel a nepripoustel, ze je nemocny, ale on to preci vedël a sveril se minimalne ty matce, jinak by preci ani k psychologovi nesel...
Jsem laik a proto si "muzu dovolit" psat aniz bych o tom neco vedel. Slova jako "syn za odmenu" by naznacovala velkou poslusnost syna, kterou bych odvozoval od silne citove vazby syna na matku a mozna i matky na syna. Pozdejsi tyranstvi a vzdorovitost (matka se musi naucit zit s relativne dospelym synem - tyranem) by zase naznacovaly zoufalou, neprilis uspesnou snahu, se odpoutat. Zkombinujte to s pocity studu a menecennosti, ktere casto takovy vztah u syna doprovazeji a zrejme vysokou inteligenci, ktera mu "umoznila" si svou situaci uvedomovat a vyjde vam pro mladeho cloveka zoufala situace. Zvlast kdyz se bude srovnavat s vrstevniky. Resenim v takove situaci by zrejme spis nez psychiatr byla, u nas stale jeste neprilis obvykla, psychoanalyza nebo ponekud drasticke odpoutani od matky (provedene ji samou). Avsak vzhledem k tomu, ze o tomto pripadu prakticky nic nevim, jsou to samozrejme pouze moje domnenky zalozene na osobni zkusenosti.
Ja bych skoro rekl ze nejlepsim lekem na deprese je sok a s nim spojenena nutnost resit novou situaci clovek se potom bud vrati do stavu pred sokem nebo ne.
Tech pripadu je asi vic, muj velmi dobry kamarad si vzal zivot v roce 2000. Bylo mu 21 let, super kluk, spousta kamaradu, znamych, velice sikovny remeslnik a inteligentni clovek. O pritelkyne nemel nouzi. Jeste vecer s nami popijel pivko na taboraku, kdy jsem oslavovali moje narozeniny a na druhy den se obesil na storazu vysokeho napeti... Reknete mi proc, zrovna takovy typ cloveka??
Přípomíná mi to, co říkal Steve McQueen Calverovi v Sedmi statečných. "It seemed to be a good idea at the time."