- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
to je zas kec ani jedno co uvadi ten blbec nevyzaduji, jsem samostatny a nepotrebuju otroka
pan Hitchcock napsal, ze svatba je jedinym odsouzenim na dozivoti, ze ktereho budete propusteni za spatne chovani!!
prestante prat ponozky!!! a je!
To je pravda, když se člověk chová slušně, tak ho ten druhý nechce pustit
"manzelstvi je ten nejdrazsi zpusob, jak mit zadarmo vyprane veci!"Franklin P Jones!
se právě začala projevovat v mém případě. Jsem s partnerem 8let, bydlíme spolu 4 roky ve společné domácnosti, oba hodně pracujeme a došli jsme až k tomu že nežijeme spolu ale vedle sebe. Nikam nechodíme a když přece naprosto se mě straní a ponižuje mě před ostatními. Doma když se náhodou sejdem jdeme každý jinam a nemáme potřebu komunikovat. Kamarádi ani hospody nepřicházejí v úvahu vzhledem k náročné finanční situaci a tak si žijem každý po svém. Tedy pokud nejde za matinkou o patro výš nebo ona nejde za ním. Bydlet blízko rodičů je katastrofa. Jediné co od vztahu čekám je dotaz: Jak bylo? Ani toho není schopen. Vše ostatní řeším doma já. Matraci, uklízení, vaření, nákup jídla, praní, žehlení, oslavy narozenin příbuzných, úpravy v bytě a čekám za to pouze tu jednu otázku.
že některé ženy, kterým už bylo dvacet let, jdou za mužem, aby si s ním popovídaly...že některé jsou schopny kontrolovat, jestli má klíče, kapesník a mobil... že některé prskají, když se manžílek vydá s kamarády na fotbal a pivko (pokud nepřijde domů po čtyřech a nerozfrcá půl výplaty pochopitelně) místo aby si užívaly klídku a možnosti být chvíli sama nebo třeba zajít s dětma k matce nebo ke stejně "postižené" kamarádce...
Možná k tomu také časem dojdou, jen aby to pak tomu "tolerantnímu" partnerovi nezačalo vadit, že se vykecávají někde jinde.
jsem 30-lety panic a chtel bych tu najit nejakou slecnu nebo pani na zasveceni.Piste prosim na email itporn@seznam.cz Predem dekuji za odpovedi,krasny den.
Že ta moje byla v podstatě stejná jako ala článek. Když ji něco žralo tak to na ní bylo vidět - tak jsem se zeptal co ji trápí a odpověď bylo obligátní nasrané "nic!". Tak jsem jí holt vždycky odvětil "Dobře, to je fajn. Ale kdyby tě něco trápilo tak se neboj a ozvi se - myšlenky totiž opravdu číst neumím."
A dneska už když ji něco štve normálně přijde a řekne mi to, proberem kde je problém a dojdeme konečnému řešení. Když ji štvě něco mimo náš vztah tak ji nechám vykecat a tvářím se zůčastněně a ona je taky spokojená.
Já mám doma to samé, akorát, že je to muž. Taky se jen tváří naštvaně a zaboha neřekne co mu vadí.
Já po špatných zkušenostech doma problémy neřeším. Partner je prchlivý a na vše co se mu nelíébí reaguje vybuchem a někdy dost brutálníma nadávkama. Takže pokud už něco potřebuju vyřešit volím email, ale nesmím čekat reakci. je jen usměvné vidět , když se ho třeba zeptám četl jsi muj email? Ne , ale to co jsem po něm v tom emailu chtěla uděla, změní:) ale je to takový no šíleny:(
Tyhle poradkyne (ale mozná i poradci) by samy potrebovaly teplou a studenou. Predpokládám svobodná ci rozvedená, krycí jméno Somerová