Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

MILÉ ČTENÁŘKY, MILÍ ČTENÁŘI!
VELMI SI VÁŽÍM DŮVĚRY, SE KTEROU JSTE SE NA MĚ NĚKOLIK LET OBRACELI, PŘÍPADNĚ SE NECHALI INSPIROVAT RADAMI TĚM, KTEŘÍ SE ZEPTALI. VZHLEDEM K NEDOSTATKU ČASU S PORADNOU KONČÍM, NADÁLE JIŽ POMÁHÁM POUZE FORMOU OSOBNÍCH KONZULTACÍ V PLZNI NEBO PRAZE, VYJÍMEČNĚ I JINDE (NAPŘ. 20.11. V HRADCI KRÁLOVÉ). MŮŽETE SE NA MĚ OBRÁTIT NA M.KLINGEROVA@HRA-SKOLOU.CZ. PŘEJI VÁM RADOST ZE ŽIVOTA!

Dobrý den, paní magistro,
prosím o radu, jak dál postupovat:
dcera chodí do 2. třídy ZŠ, v 1. třídě měla pana učitele, nebyly žádné problémy, nyní sloučili dvě první třídy a učí je paní učitelka, která dříve učila druhou první třídu,
Nic se paní učitelce na dceři nelíbí, všechno ji škrtá, stačí jen malá chybička - nějaká čárka navíc - nedostane sluníčko, ale dává ji véčko. Nyní probírali jak se píší básničky. Ve škole jim dala za úkol opsat básničku. Vnučka však básničku napsala na celý řádek, nikoliv každý rým na zvláštní řádek. Paní učitelka se podívala jak to píše, okamžitě ji to škrtla a dala jí pětku. Dceru spletla z předešlého dne poznámka paní učitelky, že má dopisovat řádky do konce.
Šla jsem ráno za paní učielkou, abych jí vysvětlila, že ji spletla ta poznámka z předešlého dne, aby psala do konce řádku.
Na to paní učitelka uvedla, že všichni dostali jedničky, byly jen 3 pětky.
Po mém odchodu ze třídy paní učitelka dceři řekla, že jestli si bude stěžovat, že dostane na zadek.
Mám situaci řešit s p. uč., zástupkyní nebo s ředitelem, nebo si toho nevšímat?
Děkuji za odpověď.

Mám 21 letého syna, chodí do práce, přispívá na domácnost, a dál nic. Hraje pc hry, chodí pouze do lednice a do koupelny, jinak je zavřený v pokoji. Na zemi v jeho pokoji je vrstva prádla, čistého i špinavého, ručníky, talíře od jídel na stoje. Uklidí tím způsobem že naháže vše do koupelny čisté, špinavé..pouze v případě, že má dorazit jeho přítelkyně. S pracemi kolem domu nepomáhá, nebo jen velmi málo, vymlouvá se, že nebyl včas informován a pod. a odchází za kamarády. Vůbec se neohlíží na to, že práce není hotová. Snažili jsme se domluvit na pravidlech, za který bude naše soužití pro obě strany přijatelné, několikrát jsem ho žádala, aby si našel nějaké vlastní bydlení, aby si zkusil žít sám, že se lednice sama nenaplní, prádlo nevypere, sprchový šampon nedoteče sám do láhve, mokré ručníky zmuchlané na zemi shnijí... No a dnes to vypadá, že si našel konečně nějaké bydlení, zlobí se na mě,protože jsem ho o to naposledy dost důrazně požádala.. cítím se vina, že vyhazuji vlastního syna. Ale vím, že jinak se budeme trápit navzájem dál. Promluvit jsme se spolu snažili, ale vydrží dodržovat nějaká pravidla jen velmi krátce. Myslím, že osamostatnění mu rozhodně neublíží, jen se bojím, že to finančně nezvládne. Tak si říkám, jestli mu nemám říct, aby to stěhování odložil.Co myslíte? Je jasné, že situace je daleko složitější, nejde to sem vlastně ani všechno napsat. takhle to vypadá, že je to vlastně docela hodný syn.

1/2 Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu s naší čtyřletou dcerou - v poslední době hodně vzdoruje a diskuse vypadají jako by se jednalo o dítě v pubertě. Mám podezření, že hodně napětí prožívá Není ojedinělé, že ztropí scénu a křičí na mě, že jsem vše pokazila, že za všechno můžu já. Někdy mám pocit, že slyším vypjaté dialogy z pohádek typu Rebelka, Ledové království...Dříve bych měla tendence takovéto výlevy ihned brzdit a hrát přesilovku, ale po přečtení knihy AHA!Rodičovství trochu otáčím a snažím se dát jejím emocím volný průběh. Pokud se ale toto seběhne na veřejnosti, přijde mi to dost silné, je mi trapně a váhám, jestli nedělám chybu, vychovat z ní sobeckého bezohledného tvora bych také nechtěla. V řadě situací se proto cítím nejistá, jak reagovat. Navíc manželovi volnější přístup příliš nevyhovuje a spíše na dceru startuje. Já sama jsem měla v dětství despotickou výchovu a některé věci bych opravdu ráda zkusila jinak. Prosím, poradíte mi? Děkuji.

2/2 Pro úplnost bych ještě dodala, že alternativu hledám proto, že mám pocit, že silový přístup dcera nezvládá. I tak je velmi citlivá, od neskutečného neštěstí a zvolání, že "je na nic a nikdo jí nemá rád" přechází k otrávenosti ze všeho a znuzení a jindy zase přeskakuje do euforickému nadšení. Je plačtivější, neurotičtější, citlivější. Myslím, že jsme úplně nezvládli v jejích dvou letech příchod mladšího sourozence a nedokázali jí zajistit dostatek pozornosti. Silou - čímž mám na mysli hartusením, přísností, jí ale spíše vynervuji, rozpláču a učím se tedy "být tím klidným dospělým", ač ne vždy se daří. Musím to dělat jinak, jen zatím tápu jak. Manžel má strach, že nás ale citově vydírá (například pláč ve chvíli, kdy je celkem zbytečný) a brzy nám takto přeroste přes hlavu. A já si jistá nejsem. Říkám si, že jí je 4,5 roku a má nárok se chovat nedospěle. Jenže kde je ta hranice? Nechci na sebe nechat křičet, když se zlobí, že jsem něco nedovolila - což někdy opravdu nelze. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, prosím o radu. Jako rozvedená jsem vychovala 2 syny, oba jsou už dospělí. S mladším žádné potíže nejsou. Starší syn byl více fixován na otce a jeho odchod nesl hůře. Spřestupem na SŠ sílila touha mě ovládat, rozumné domluvě nebyl moc přístupný, tak jsme spolu občas bojovali (slovně). Ještě v době, kdy se mnou a mým partnerem bydlel, měl občas pocit, že bude vše řídit. To jsem nechtěla akceptovat. Před 2 lety se odstěhoval a nyní má téměř roční dcerku. Tu však vídám ji jen občas, a to i přesto, že jsem kontakty nikdy nepřerušila. Ať udělám nebo něco řeknu, tak či tak je to vždy špatně. Se snachou je domluva takké složitá, se mnou se tváří, že je vše v pohodě, a pak se od syna zase dozvím něco, co jsem říkala nebo jak jsem se tvářila atd. Ráda bych vídala vnučku častěji, syn však není přístupný rozumné domluvě. Pro klid v rodině jsem se už i několikrát omluvila i za to, co jsem ani neuděla. Pokud se omluvím za něco, v čem jsem opravdu přestřelila, syn to nepřijme. Děkuji.

Dobrý den, odjíždím s manželem na dovolenou. Mámě 15 letého syna. Můžeme ho nechat samotného nebo měli by udělat plnou moc na někoho s dospělých, aby mohl zastupovat ho, kdyby náhodou něco se stalo? V případě plnou moci co by měla obsahovat a muže být existuji vzor?

Dobrý den,otázka jen pro informaci. Zda smí rodič,který nemá ve výhradní pěči dítě, lustrovat jeho mobil. Děkuji

Dobrý den je mi 14 let a chci se zepat proč nejím a proč mi nechutna žádne jídlo .
Jsem po operaci slepého střeva a nevím jestly je to kvuli toho nebo nečeho jineho.
Pořad jsem unavený.
Jím jenom 1 deně a málo hodně málo :( mužete mi poradit . Děkuji moc

Dobrý den, syn začne od září chodit do školky.. je ve státní školce možné, abych si ho vyzvedla už po dvou hodinách? Nebo tam musí být až do dvanácti?