Partnerská poradna psycholožky Jitky Douchové

Dobrý den, začala jsem mít velké problémy v práci. Napřed to byly zdravotní problémy, které vyústily v to, že jsem se setkala s nepochopením jak u některých kolegyň, tak i u nadřízených. Jedna kolegyně o mně vykládá, že se flákám a narušuji jim systém, což vůbec není pravda. Klidně to řekne i před vedoucí a ta, místo, aby to řešila se mě snaží utvrdit v názoru, že všechno, co slyším si jen vymýšlím, druhá šéfová mi řekla, že jsem nemocná a dokonce se tam o mně šíří, že beru prášky. Už toho mám všeho plné zuby, nevím, kdy jsem se naposled v klidu vyspala celou noc, bylo mi zle od žaludku a některé dny na tom nejsem dobře psychicky, protože na mě všechno padá. Kolikrát si kladu otázku, jestli vůbec můžu dýchat, jestli mám na to vůbec nějaké právo. Rozhodla jsem se, že si najdu jinou práci, ale rodičům se to moc nelíbí. Jenže dokdy mi hodlají řídit život? Kdy budu moc dělat konečně to, co chci já, když už je mi 27? Až mi bude 50? Nehodlám ustoupit, odejdu odtud ( z práce). Je to správné?

Dobry den pani Douchova, pred casem jsem Vam posilala dotaz, co delat s kolegou parazitujicim na me praci. Moc Vam dekuji za odpoved - knizku Asertivitou proti stresu jsem si poridila a je vyborna. Doufam, ze i s jeji pomoci se mi podari podobne situace v budoucnu lepe zvladat.
Ptala jste se, co by napsal kolega na tema nasi spoluprace. Vite, pred tydnem jsem se dozvedela (svet je maly), ze se s nim v minule praci rozloucili, protoze na pozici manazera nestacil. On se ted proste snazi prezit za kazdou cenu, jak (ne)umi.
Mimochodem ja jsem uz mesic na jinem projektu s jinymi lidmi. Pomohl mi nejvyssi nadrizeny, u ktereho jsem si byla promluvit. Bozi mlyny melou...a me se moc ulevilo a zase poznavam sama sebe.
Moc dekuji za Vasi poradnu. Preji Vam i dalsim ctenarkam Vasi poradny prijemne svatky a do noveho roku vse dobre.

Dobrý den, v době Adventu by měli být lidé k sobě "dobří", ale často opak je pravdou. Dnes mě ve škole slovně napadla kolegyně před dětmi, aniž bych já řekla slovo (křičela na mě vypadni..). Okamžitě to věděli ostatní žáci, kteří její chování okomentovali slovy: ..ona na nás tak křičí stále...Opravdu nevím, jak se mám zachovat, jak situaci uklidnit, jak se chovat zítra ? Kolegyně se evidentně neumí ovládat, co má za problémy nevím. Její útok byl zcela zbytečný, blíže spolu nespolupracujeme, dneska ona pískala vybíjenou a já jen fandila svým žákům. Děkuji za odpověď. - otázka upravena poradcem

Dobrý den, nevím si rady. V práci při hodnocení mé práce mi šéf řekl, že mi vytýká, že nedělám strategii pro jednu oblast. za pomoci známých z oboru jsem přišla asi se dvěma návrhy, ale všechny smetl ze stolu, že tak se to dělat nebude. Při dalším vytýkání jsem mu řekla, ať mi poradí, že vůbec nevím. Na to odpověděl, že když nevím, tak tam nemám co dělat. Zoufalá jsem se šla ptát služebně starší kolegyně, která říkala, že by vůbec nevěděla, co dělat, protože řešení neexistuje. To šéf i v jedné slabé chvilce připustil. Pak ale zase vjel do svých kolejí - práci v dané oblasti dělám podle něj špatně, ale v čem konkrétně, to mi říct nechce. Už nevím, co a jak dál, nechci přijít o práci. Už se ho bojím i znovu zeptat. proto bych Vás chtěla poprosit o radu.

Dobrý den, nevadí že bude z práce? Nastoupila jsem na nové místo, šéf si mě vybral mimo výběrové řízení na základě doporučení. Měla bych mít radost, jenže po pár týdnech se v jeho přítomnosti cítím nedobře (neumím to popsat, cítím takové napětí) - on v minulosti v předchozích zaměstnáních měl milenky, trochu se bojím, že bych měla hrát tuto roli. Navíc - kolegové nedodržují pracovní předpisy, a to jak ty nové (o některých snad ani nevědí), tak i ty staré. Šéf o tom ví, ale dělá, že nic. A já jsem jak v želízkách - když ty předpisy obejdu, bude průšvih, když je chci dodržovat, dotýká se to určitého pohodlí těch kolegů (i nepřímo podřízených), oni se vztekají a chodí na mne otevřeně šéfovi žalovat. V pár diskuzích dal najevo, že věří jim, ne mně. Prostě chce mít klid a nechce to řešit. Vůbec nevím, jak to řešit, za práci jsem moc ráda, s šéfem mít poměr nechci a chci dodržovat předpisy, protože může chodit interní kontrola a bude průšvih. Když na to poukazuju, tak mi říkají, že žádná kontrola nepřijde (není pravda), na argumenty nikdo neslyší a navíc mě začali šikanovat - hledají sebemenší chybu - nejhorší je, když se věci řeší telefonem, to lze snadno otočit. začala jsem všechno řešit maily a zase mám od šéfa příkaz nepsat vše do mailů. Už někdy nevím. Děkuji.

Dobrý den. Pracuji v kanceláři, kde je nás 10. Jsem tam jediná žena. Už tam jsem rok a půl a vůbec nezapadám. Úplně mě ignorují. Oslovují se navzájem chlapi a hoši. Když něco potřebují, radí se mezi sebou. Občas chodí několik kluků po práci spolu sportovat. Nadhodila jsem, jestli můžu jít s nimi. Řekli, že bychom to mohli zkusit, ale příště šli opět sami. Přitom se všemi vycházím dobře a s nikým nemám problém. Nejdříve jsem tomu dávala čas. Teď to spíše vypadá, že změním práci. Je to škoda. Ta práce mě baví. Ale v takovém kolektivu se nedá dělat. Nikdy v životě jsem neměla problém zapadnout. Jinak mám hodně přátel a celkově mám ráda lidi. Kdyby mi bylo 15, tak jsem dost zoufalá. Takhle nevím. Mám odejít, nebo je to moje chyba a dá se s tím něco dělat? Děkuji

A ja uz nevim, jak vydrzet kazdodenni 9-ti hodinovy kontakt s mym kolegou. Jsem nyni velmi negativni, nemuzu ho ani citit, jsem na nej zla a vzdy kdyz rozdeluje ukoly v pomeru 4 (pro me) ku 1 (pro nej), prskam a zcela otevrene se vztekam, ze takhle to delat nebudeme. Vadi mi moje reakce, vadi mi, ze i pres silene pracovni vykony budu mit na konci roku spatne hodnoceni kvuli 'komunikaci' (hodnotit me bude on). A asi nejvice mi vadi, ze zacinam ztracet sama sebe. Mam svoji praci rada a normalne jsem i prijemny a pozitivne naladeny clovek. Ted mam casto spatnou naladu uz kdyz jdu do prace.
Nevite co s tim? Nevite, co mam se sebou delat? Muzete mi doporucit treba nejakou literaturu na sebeovladani? Uz jsem se i zkousela dostat na jiny projekt, ale vypada to, ze se parazita nezbavim. Kdyz to zjistil (ne ode me), tak se hned bezel zeptat, jestli by nemohl byt prerazen take... (cast 3)

Ja jsem bohuzel velmi primy a tvrdohlavy clovek a na tuto situaci reaguji agresi. Pred mou dovolenou si myslel, ze musim udelat vsechno i za cas kdy budu na dovolene. A ja jsem toho uz mela po krk. Zacala jsem vzdorovat - nejprve s usmevem - 'ne, ja uz toho mam na taliri dost, to je ukol pro tebe'. Pozdeji primou agresi, kdy jsem na nej byla hnusna a velmi durazne jsem mu rekla, ze mi vadi, jak se vyhyba praci a ze jsme na projektu pouze dva a ze take neco musi delat. Nabidla jsem mu, ze mu to aspon pomuzu zkontrolovat, pred tim nez odjedu na dovolenou. A jak je kolega nesamostatny, tak to byl asi hlavni duvod, proc nakonec zacal neco delat.
Ted jsem mesic zpet z dovolene a nachazim se ve stejne situaci jako predtim. Promluvila jsem si s nejvyssim nadrizenym a poukazala na situace, kdy to mohl sam videt. Bohuzel mi rekl, ze bude potrebovat vice casu na pozorovani. (cast 2)

Dobry den pani Douchova, rada bych se poradila, jak postupovat v me situaci.
Pracuji dlouhodobe na projektu, kde jsme pouze dva. Moje kolegyne odesla na materskou a me byl od cervna pridelen novy kolega - nadrizeny. Od zacatku se mi zdal hodne nesamostatny a jako manazer nezkuseny, ale brala jsem to tak, ze je na projektu novy. A tak jsem mu vse vysvetlila, kdyz nepochopil, ukazala a postupne jsem za nej delala vic a vic. Pak mu skoncila zkusebni lhuta a on se prestal snazit uplne.
Co se ovsem jiz naucil dobre, je mluvit o 'nasi' praci. Pokud obcas potkame jine kolegy z nasi firmy, vzdy jim lici, jak mame hodne prace a jak jsme vytizeni. Stejne tak pred nasim nejvyssim nadrizenym - muj kolega prezentuje 'nasi' praci. Pokud ovsem dostane nejakou otazku, kde si mysli, ze je to potentcialni chyba nebo by muset neco obhajit, vzdy to prehraje na me. Stve me to. (cast 1)

¨snažím se být kamarádská, pomáhat, ale u ní vidím, jak je falešná a snaží se mi uškodit..nechci být za rozvraceče pracovního týmu, mám to tu ráda a do práce se těším, ale kdykoliv jí vidím, nemůžu se nad to povznést. Nevím tedy, jestli to mám řešit přímo s dotyčnou, nebo s Office Manažerkou a lidsky jí poprosit o radu, jak pokračovat, nebo to nechat dál a ignorovat. Mám ale strach, že zkrátka jednoho dne vybuchnu a nerada bych o práci přišla. Děkuji za odpověď.