Je tomu rok a pár měsíců ode dne, kdy Prostějov nechal v České ulici vykácet přes třicet zdravých lip. Důvodem byla oprava vodovodu, který se táhl přímo pod stromy.
Kácení tehdy vyvolalo bouřlivé reakce obyvatel, kteří si stěžovali, že je nikdo dopředu neinformoval. Město pak jako náhradu zasadilo v ulici hrušně.
Část stromů však uschla a opět následovala vlna kritiky a obviňování ze zanedbávání zeleně. Péče o ni, hlavně stromy, je však ožehavým tématem i v dalších velkých městech regionu. Zvláště pak v současných horkých dnech.
„Stromy, které se v ulici na jaře nechytly, samozřejmě nahradíme. Na podzim budou vysazeny nové,“ ubezpečila Prostějovany náměstkyně primátora Milada Sokolová.
Zeleň v zástavbě často nepřežije
Stromy to v zástavbě nemají snadné. „Podle výzkumů se ve středoevropských městech až šedesát procent nedožije třiceti let,“ uvedl dendrolog ze specializované společnosti Safe Trees Jaroslav Kolařík.
Jednu z příčin zmiňuje předseda prostějovské komise životního prostředí Libor Marčan. „Pokud se stromy sází na jaře, tak platí, že mají obecně nižší ujímavost než na podzim. A město bohužel nestihne všechny vysázet v podzimních měsících,“ vysvětlil.
Výběr specifického druhu hrušní obhajuje. „Hrušeň Calleriova se do města velmi hodí. Je odolná vůči vyšší výhřevnosti okolí, což je typické pro městskou zástavbu,“ sdělil.
„Má také další výhody. Drží tvar koruny, díky čemuž se nemusí často ořezávat, a je takřka bezplodá, takže z ní kromě listí nic nepadá a pak nehnije v ulicích. Rovněž je celý rok vzhledově atraktivní,“ shrnul.
V Prostějově se kromě hrušní nejčastěji vysazují javory babyka, různé druhy okrasných sakur a některé druhy lip.
„Javory babyka dobře snáší tepelný efekt měst a sakury jsou díky své nízké koruně vhodné do menších a užších ulic. S lipami obecnými odrůdy pallida zase mají prostějovští zahradníci velmi dobré zkušenosti,“ vysvětlil Marčan.
Stromy často nemají potřebné podmínky
Prostějov občas vysazuje i duby, ale ty mají velmi specifické požadavky. Potřebují hodně místa k prokořenění a musí být daleko od inženýrských sítí, například elektrické infrastruktury nebo právě vodovodů. Jejich životnost totiž dosahuje až 300 let a jakékoli opravy sítí u stromu by vedly k jeho pokácení.
Na podzim nejspíš čeká Prostějov další kácení, tentokrát v lesoparku Hloučela. „Půjde ale hlavně o suché a nemocné stromy, které ke kácení schválí arboristé,“ nastínil Marčan.
Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu některých stromů a také posílení protipovodňové ochrany na nábřeží Edvarda Beneše se v nedávné době kácelo i v Přerově.
„Občané byli nespokojení, neboť viděli padnout zdravé stromy, ale ráda bych je ubezpečila, že ihned vysadíme nové,“ sdělila předsedkyně komise životního prostředí Alice Kutálková. Město se podle ní snaží razit zásadu, že za každý pokácený strom zasadí tři nové.
Stromy dostávají rodný list
„Využíváme rovněž systém GIS, v němž každý strom dostává svůj rodný list. Jsou tam například údaje o datu vysazení, nebo kdy proběhl ořez,“ přiblížila šéfka komise.
Tento proces zaevidování stromů a údajů o nich, jemuž se odborně říká pasportizace, přinesl Přerovu podrobný přehled o stavu stromů i celých lesů.
V první fázi bylo dendrology posouzeno přes jedenáct tisíc stromů, z toho jedno procento bylo ve velmi špatném stavu, a město je proto nechalo pokácet.
„V minulosti jsme na rady dendrologů sázeli hlavně listnaté a nekvetoucí stromy. Před třemi roky ale došlo k výměně dendrologů a nyní sázíme hlavně stromy kvetoucí, třeba sakury,“ doplnila Kutálková.
Vysazují se stromy odolnější proti změnám
Nové ulice by se podle předsedy olomoucké komise životního prostředí Stanislava Fleka měly stavět tak, aby v nich stromy mohly správně růst. V Olomouci historicky dominují lípy, po nich pak následují javory, jasany, kaštany a duby.
„Je však otázka, zda tyto stromy budou nadále ve městech přežívat. Například lípy obecně špatně snáší vysoké teploty,“ podotkl Flek. Nyní se v Olomouci sází hlavně platany a jerlíny, jež lépe vydrží sucho.
„Je ale potřeba si přiznat, že v budoucnu už stromy kvůli klimatické změně nebudou dorůstat takových rozměrů, jaké mají teď,“ dodal Flek s tím, že nejdůležitější je mít ve městech co nejširší druhovou paletu stromů.
„Velkou výhodou Olomouce je, že má obrovské parky kolem centra. To nemá žádné středoevropské město,“ vyzdvihl šéf olomoucké komise. Přiznal však, že výsadba stromů v krajském městě, a to jak v ulicích, tak ve vnitroblocích či na sídlištích, má stále rezervy.
„Města se nicméně obecně snaží mít pozitivní bilanci – tedy vysadit více stromů, než kolik se jich pokácí. Nám v Olomouci se to dlouhodobě daří,“ uzavřel Flek.
Pokulhává povýsadbová péče.
Podle dendrologa Jaroslava Kolaříka často pokulhává povýsadbová péče. „Stromy mají v důsledku toho často nízko nasazené koruny nebo defektní větvení. To se ale dá řešit jen v počátečních letech po výsadbě,“ konstatoval.
Rovněž uschnutí stromů je v prvních letech nejčastěji důsledkem nedostatečné péče. Prostějov, Přerov i Olomouc sice mimo jiné hojně využívají zavlažovací vaky, ty jsou ale podle Kolaříka velmi přeceňované.
„Jejich využití obecně dává smysl jen při výsadbách do významně limitovaného prostoru nebo do svažitého terénu. V běžných situacích je lepší využívat standardní zálivkové mísy,“ vysvětlil dendrolog.
