Ilustrační snímek | foto: Reuters

Ministerstvo rozděluje evropské dotace neprůhledně, stěžuje si Zábřeh v Bruselu

  • 6
Vedení Zábřehu na Šumpersku se nechce smířit s neúspěchem při žádosti o dotaci ve výši téměř 90 milionů korun a posílá stížnost do Bruselu. Nelíbí se mu způsob hodnocení ministerstva kultury, které evropské peníze rozdělovalo. Resort kritiku odmítá s tím, že hodnocení expertní komise bylo důkladné a transparentní.

Zábřeh se v loňském rozdělování dotací z Národního plánu obnovy ucházel s projektem vylepšeného kulturního domu, ve výzvě na rozvoj regionálních kulturních a kreativních center bylo v Olomouckém kraji k dispozici 170 milionů korun.

Hodnocení bylo dvoukolové, po Regionální stálé konferenci (RSK), která sdružuje zástupce samospráv, neziskového či akademického sektoru nebo venkova, měli finální slovo členové expertní ministerské komise. Každá ze zmíněných hodnotitelských skupin viděla přínosy většiny z pěti přihlášených projektů odlišně.

Po sečtení obou hodnocení skončil první Červený kostel v Olomouci a jeho úpravy, druhé bylo nové kulturně-kreativní centrum v Uničově, následoval Zábřeh, kulturně edukační centrum Moravského divadla a přestavba KASC v Prostějově na kulturní a kreativní centrum.

Nakonec si ale mezi sebe dotace dělily jen žádosti z Olomouce – Červený kostel dostal požadovaných zhruba 133 milionů, zbytek šel na Moravské divadlo.

„Vadí mi, že podpořili někoho, kdo byl čtvrtý, a druhého nebo třetího obešli. Vůbec nerespektovali bodová hodnocení a člověk by se to ani nedozvěděl. Přišli jsme na to tak, že jsme jako regionální stálá konference, kde jsem člen, chtěli odůvodnění ministerstva a oni nám poslali tabulku,“ ohlíží se starosta Zábřeha František John (KDU-ČSL).

Nikdo nám to nevysvětlil, zlobí se město

V létě si proto začal dopisovat s ministerstvem kultury, v říjnu napsal premiérovi a teď se obrátil na Evropskou komisi – Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku.

„Výčet akcí, jež (ne)obdržely podporu, nevychází z hodnocení projektu v hodnoticí matrici dle kritérií a bodového hodnocení, které stanovilo samo ministerstvo kultury. Máme za to, že by zásadní rozhodnutí při nakládání s veřejnými prostředky, (ne)poskytnutí finanční podpory, měla být opřena o transparentní procesy s definovanými hodnoticími kritérii,“ napsal starosta v dopise do Bruselu.

Město získalo dotaci na nové centrum magistrátu. Je předražené, říkají kritici

Ministerstvo podle něj neposkytlo uspokojivou odpověď a nerozptýlilo obavy z netransparentnosti. Žádá proto o prověření dotačního řízení.

„Svůj dotaz odůvodňuji také tím, že by netransparentní rozdělení finančních prostředků mohlo být precedentní pro další obdobné nakládání s veřejnými prostředky EU,“ uvedl John s tím, že pokud byl zábřežský projekt špatný, měli to hodnotitelé promítnout do bodování. Resort tím ale nikdy neargumentoval.

„Měli rovnou říct, že jsme skončili třetí, ale dají to čtvrtému, neboť náš projekt byl nějaký. Nikde to takto neřekli. Nebo nás měli vyřadit, jestliže něco nesplňujeme,“ kritizuje.

První kolo je jen pomocné, říká ministerstvo

Ministerstvo starostovi odpovědělo, že výsledky prvního kola byly zohledněny, měly však význam spíše coby doporučení. Kdyby se mělo jednat o přímou úměru, nebyla by komise pro druhé kolo nutná.

„Zásadní a rozhodující doporučení, s ohledem na kvalitu/přínos projektů a stěžejní naplnění cílů výzvy s ohledem na kritéria, pro která tento dotační titul v rámci Národního plánu obnovy vznikl, dávala expertní komise. Tento výsledek a doporučení komise, v souladu s textem a obsahem výzvy, jsem vzal za finální a neměnné,“ uvedl ministr Martin Baxa (ODS) v reakci, kterou Zábřeh připojil k aktuální stížnosti.

„Celý prapočátek problému tkví v momentě, kdy prostřednictvím olomoucké regionální stálé konference bylo zveřejněno první kolo hodnocení,“ stálo pak v druhé odpovědi.

Ministerstvo připomenulo, že metodika, čestná prohlášení hodnotitelů i usnesení RSK zavazovaly k mlčenlivosti. Nikdo z žadatelů by tak neměl mít předčasná očekávání přidělení dotace.

Starosta: Hodnocení nemůže být nejasné

K tématu projednanému už loni v prosinci se letos na jaře znovu vraceli i členové regionální konference.

„Předseda RSK OK (hejtman Josef Suchánek, pozn. red.) konstatoval, že i porada vedení Olomouckého kraje se tomuto tématu dlouze věnovala. Hlavní nejasností je to, proč projekty, které nesplňovaly základní zadání, byly předmětem hodnocení a nebyly vyloučeny,“ stojí v zápise.

Pět let vězení kvůli pár papírům je příliš, říká starosta souzený za dotační podvod

Nabízející se logické vysvětlení ale z ministerstva nikdy nezaznělo. Zábřeh se proto cítí poškozený. John se domnívá, že zhruba čtyřicet milionů mělo jít k nim.

„Těžko už to asi zvrátím, ale jde mi o princip. U dotací je úplně běžná záležitost mít kritéria a bodová hodnocení. Oni tvrdí, že body byly jen podklad pro jejich komisi, která pak dávala doporučení ministrovi,“ řekl.

Baxa mu napsal, že potenciálně může chápat rozhořčení některého ze starostů, že o jeho projektu rozhodla expertní komise negativně.

„Nemohu ale souhlasit se špatnou interpretací výsledků nebo subjektivním názorem o netransparentnosti. Model hodnocení tohoto titulu procházel jedním z nejširšího množství hodnotitelů a s největším důrazem na zastoupení širokého spektra osob v rámci expertní komise,“ uvedl ministr.

„Popisovaný stav, s nímž je nespokojeno město Zábřeh, vychází ze špatné interpretace údajů průběžného hodnocení,“ podotkla nyní v odpovědi na dotazy MF DNES Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení kabinetu ministra.

10. května 2023