Jako důvod vysokých nákladů spojených s výstavou označuje ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek především nedozírnou cenu jednotlivých exponátů. Je jich zde na sto padesát, většina pochází ze sbírek pražského Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, které spadá pod Národní muzeum. Vše jsou originály.
"Mají skutečně tak vysokou hodnotu, že se půjčují jen velmi výjimečně. S tím souvisí také to, že se musí speciálně přepravovat. Pojištěná je jak samotná výstava, tak i její přeprava," přiblížil Holásek. Částku, na kterou je vše pojištěno, ovšem neupřesnil. Příprava výstavy zabrala dva roky.
Další finance podle Holáska spolkla i stavba speciálních komor v muzejním sále svaté Kláry.
"Takové věci se musí vystavit trochu jinak, dá se říci více umělecky. Postavili jsme pro ně proto komory, které připomínají komory v pyramidách," nastínil ředitel přípravu výstavu, kterou si lidé mohou prohlédnout do poloviny března příštího roku.
Jedna z mumií patří dítěti, díky technice je znám jeho osud
Všechny vystavené věci pocházejí především z druhého a prvního tisíciletí před naším letopočtem. K nejvýznamnějším z desítek předmětů patří čtyři sarkofágy a dvě mumie. Jedna z nich patří malému dítěti. Lidé si kromě nich mohou prohlédnou i snímky samotného mumifikovaného těla.
Výstava pokladů Egypta |
"Vzhledem k tomu, že v Náprstkově muzeu proběhl výzkum mumií, tak má člověk k mumiím až osobní vztah. Díky moderní technice jsme schopni říci celou řadu věcí o životě a smrti těchto Egypťanů," řekl ČTK Pavel Onderka, kurátor výstavy z Náprstkova muzea.
K dalším unikátům výstavy patří vedle erotických předmětů starých Egypťanů také skarabové se jmény egyptského faraona Amenhotepa III. či sošky z pohřební výbavy z královské skrýše, takzvané vešebty. Vše doplňují fotografie z míst, kde byly nalezeny.
Sama Olomouc má pak v tisícileté historii řady právě vystavených exponátů také své místo. Od roku 1908 do roku 1981 totiž byly právě v krajském městě uložené.
Původně patřily do sbírky rakouského arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského, on sám ji koupil přímo v Egyptě v roce 1903. O pět let později ji věnoval přírodovědeckému muzeu v Olomouci. Na začátku osmdesátých let pak tyto exponáty čekalo další stěhování, tentokrát do Náprstkova muzea, jemuž patří dodnes.
