„Vysokorychlostní trať máme naplánovanou v bezprostřední blízkosti obce za posledními domy. Obáváme se, jak se v nich po vybudování rychlotrati bude žít,“ odmítá starostka Císařova na Přerovsku Věra Pumprlová argumenty prosazující stávající podobu návrhu vysokorychlostní trať (VRT) Praha–Brno–Ostrava.
Provoz na trati bude podle ní hlučný, navíc trať zamezí zvěři v migraci krajinou. „Chápu urychlení dopravy, ale dejme to do stávající trasy železnice. Vždyť máme nejhustší železniční síť v Evropě, vždy jsme se tím pyšnili, tak proč stavět na zelené louce a zabírat další zemědělskou půdu, která nás živí,“ ptá se Pumprlová.
Císařov se proto v červnu připojil k memorandu o vzájemné spolupráci obcí proti výstavbě VRT, které iniciovali starostové ze středních Čech. Dosud ho podpořily desítky obcí z celé České republiky.
Nikdo s námi nemluví, vadí zástupcům obcí
Stejné usnesení přijali na začátku září také zastupitelé v sousední Rokytnici. I tam navíc lidé podepisovali petici. „Podstata petice není proti VRT jako takové, ale proti způsobu, kterým se prosazuje. S obcemi nikdo nemluví, nekomunikuje o tom, jak to bude,“ řekl místostarosta obce Jan Dostál.
„Vadí mi, že nás to bezprostředně omezuje. Z jedné strany železnice, z druhé dálnice, ze třetí VRT. Logičtější by bylo spravit současné koridory a zvýšit tam rychlost třeba na 200 kilometrů v hodině. Postrádám smysl projektu,“ dodal. Debaty vedou také například v Tovačově nebo přerovské místní části Vinary.
Minulý čtvrtek zástupci Správy železnic představili průběh příprav státního projektu na setkání v Přerově. Na schůzce mimo jiné zazněno, že projektanti částečně vyhověli požadavkům samospráv a místních.
Trasa VRT tak bude oproti původním plánům posunuta dále od zastavěných oblastí.
Správa železnic: S obcemi jednáme
„Se samosprávami i veřejností jednáme pravidelně po celé síti budoucích vysokorychlostních železnic, seznamujeme je s podrobnostmi přípravy VRT v jejich lokalitě, vzájemně diskutujeme a vysvětlujeme připomínky, které padnou,“ ubezpečila mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Přes střední Moravu mají vést úseky pojmenované VRT Haná a VRT Moravská brána s maximální rychlostí 320 kilometrů v hodině. První zmíněná dvoukolejná trať mezi Prosenicemi na Přerovsku po Ostravu-Svinov má být uvedená do provozu v roce 2029, k části trasy už se zpracovává dokumentace pro územní řízení.
U trati před Hanou je zprovoznění stanovené po roce 2045. „VRT Haná je jeden z posledních připravovaných úseků vysokorychlostní železniční sítě u nás,“ dodala Friebová. Z webu Správy železnic vyplývá, že jednání s dotčenými obcemi v regionu se připravují.
Výstavbu vysokorychlostních tratí koncem září podpořila komise Asociace krajů pro dopravu, kde má své zastoupení i Olomoucký kraj.
Ten v plánovací dokumentaci, takzvaných Zásadách územního rozvoje, na návrh Správy železnic připravuje vymezení dvousetmetrového koridoru vysokorychlostní trati od Prosenic po hranici Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Dosud měl koridor podobu územní rezervy.
Šířka bude přibližně 40 metrů
Orientační rozměry jsou pro úsek Brno–Přerov–Ostrava podle studie proveditelnosti zhruba čtyřicet metrů. Šířku ovlivňuje ochrana proti hluku. VRT slibuje větší prostor pro rozvoj nákladní dopravy na současné železnici a má také omezit potřebu stěhování do největších měst.
Z Přerova by měla cesta do Ostravy trvat asi dvacet minut, do Prahy zhruba hodinu a půl. Sjezd rychlých vlaků do Olomouce by umožnil spojení krajského města s Brnem za přibližně půl hodiny.
„Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati (Brno)–Přerov–Ostrava byla projektanty dokončena. Předpokládáme, že ještě do konce roku dojde k jejímu schválení ze strany centrální komise ministerstva dopravy,“ doplnila Friebová.
