Přístroj v Olomouci nejčastěji používají urologové při odstraňování prostaty zasažené rakovinou.
„Výhody, které našim pacientům přinášejí roboticky asistované operace, jsou nesporné. Už během samotného operačního výkonu dochází oproti klasickým otevřeným operacím k výrazně menším krevním ztrátám. Okolní tkáň je méně traumatizována, což má za výsledek snadnější hojení, méně komplikací a rychlejší návrat nemocného do běžného života,“ uvedl přednosta urologické kliniky fakultní nemocnice Vladimír Študent.
Pacient, který absolvuje zákrok provedený pomocí nástrojů zavedených do těla miniaturními vpichy robota, se může podle něj do fyzicky méně náročného zaměstnání vrátit už tři až čtyři týdny po operaci. Lidé, kteří podstoupí zákrok klasickou cestou, bývají doma jeden a půl až dva měsíce.
„Za tři týdny po operaci jsem už sekal zahradu a lezl po stromech a sklízel třešně,“ svěřil se pan Miroslav, jeden z pacientů, který před časem v olomoucké nemocnici robotický asistovaný zákrok podstoupil.
Návrat do běžného života už plánuje také šestačtyřicetiletý Jaroslav, který byl tisícím roboticky odoperovaným pacientem.
„Z postele jsem vstal už druhý den po operaci. Cítím se velmi dobře,“ řekl pacient.
U obou mužů lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty. Právě k odstranění předstojné žlázy zasažené nádorem, jehož výskyt v regionu převyšuje celorepublikový průměr, olomoučtí lékaři používají robota nejčastěji. Z tisícovky zákroků provedených s pomocí moderního systému jich bylo více než 800 právě urologických.
„U těchto operací je potřeba jít hluboko dovnitř těla a vyhnout se řadě nervů. Klasickým způsobem jsou proto obtížně proveditelné. Robot asistent nám práci usnadňuje, ale především umožňuje operovat precizněji. Co týče výsledků léčby, 85 procent pacientů s rakovinou prostaty dokážeme díky operaci vyléčit,“ podotkl Študent.
Robota vyvíjeli odborníci z NASA
Doplnil, že i díky robotovi olomoučtí urologové začali v dubnu používat novou techniku plastiky svalů pánevního dna, které ovlivňují to, zda pacient po operaci prostaty dokáže udržet moč. Její samovolný únik bývá jedním z nejvíce nepříjemných průvodních jevů po zákroku.
„Nyní jsme ve stadiu vyhodnocování, dosavadní výsledky jsou ale velice dobré, inkontinence už u těchto nemocných prakticky není problémem ani v pooperačním období,“ řekl přednosta urologické kliniky.
Ne všechny zdravotní pojišťovny ale robotické operace pacientům automaticky hradí. A to přes jejich nesporné výhody a poměrně malý rozdíl v ceně zákroku.
„Za robotickou operaci dostáváme od pojišťoven sto tisíc korun, za klasickou sedmdesát tisíc. Rozdíl v nákladech na léčbu pacienta je ve skutečnosti ještě nižší, protože po robotické operaci člověk bývá v nemocnici hospitalizovaný kratší dobu. Pojišťovny navíc nemocným přispívají na inkontinentní pleny, které jsou po klasických operacích nezbytné,“ zdůraznil Študent.
Na vývoji robotického operačního systému pracovali mimo jiné odborníci americké NASA. Původně měl přístroj sloužit k operacím na dálku, například v místech válečných konfliktů či v kosmu. Od tohoto využití lékaři nakonec upustili mimo jiné proto, že zákrok by neúměrně prodražil tok dat mezi místem operace a pracovištěm chirurga.
