Vše začalo tím, že se Lucero-Gomez z přírodovědecké fakulty při návštěvě Benátek v roce 2018 pozastavila nad tím, že některá muzea spotřebovávají více energií než ostatní.
„Dvě muzea v Benátkách, mezi nimiž byla i Galleria dell’Academia, se velmi lišila ve spotřebě energií. Jedno nebylo vybaveno klimatizací a obrazy byly ve špatném stavu. V tom druhém měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu klimatizace, ale přesto byla umělecká díla také ve špatném stavu,“ nastínila vědkyně.
Položila si tedy otázku, proč jedno muzeum nemá žádné energetické výdaje a to druhé obrovské, přičemž stav uměleckých děl je podobný.
Za pomoci monitoringu vnitřního prostředí v různých zeměpisných šířkách se proto pokusí najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty tak, aby se snížily energetické výdaje a jejich hodnota se přiblížila evropským standardům.
„Chci zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturní povahy. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila vědkyně.
Součástí výzkumu budou i analýzy materiálů
Úkol to nebude jednoduchý, jelikož klima uvnitř muzejních budov je třeba přesně vybalancovat podle sbírkového fondu.
„Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ upozornila Lucero-Gomez.
Optimální relativní vlhkost vzduchu se navíc pro různé materiály liší. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost.
„V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ uvedla chemička.
Důležitou součástí výzkumu budou laboratorní analýzy materiálů, které jsou součástí historických uměleckých děl. Využity budou instrumentální metody analytické chemie včetně chromatografických metod a hmotnostní spektrometrie.
Dále bude nedílnou součástí experimentů i umělé urychlené stárnutí modelových vzorků, díky kterému bude možné posoudit změny způsobené kolísáním teploty a vlhkosti.
