Bronzovou bustu s portrétem prvního československého prezidenta odhalili v Jezernici v roce 1938.
„Bylo to tehdy k dvacátému výročí vzniku samostatné republiky. Na památník se tehdy skládali místní obyvatelé, jak jednotlivci, tak i různé zdejší spolky,“ přiblížila okolnosti vzniku busty jezernická starostka Pavlína Jochcová.
Dějinné okolnosti ale památníku příliš nepřály. Brzy přišla německá okupace a s ní i příkaz bustu odevzdat, aby mohla být použita při válečné výrobě. Jezerničtí se ale tehdy rozhodli svého Masaryka zachránit. Prvním statečným byl starosta Josef Suchánek, jenž bronzový odlitek prezidenta zakopal ve své stodole. O další část památníku - plaketu - se postaral Josef Bočan, další z místních obyvatel, který ji ukrýval ve svém seníku.
„Okolnosti jsou popsány v místní kronice. Údajně na seníku spávali i němečtí vojáci, které musel Bočan z donucení ubytovat,“ doplnila Jochcová.
Obec nechce platit bustu sama, aby si jí lidé vážili
Po válce se busta vrátila na své místo a přežila tam dokonce i prvních dvacet let komunistického režimu.
„Komunisté ho přehlíželi až do roku 1968, kdy už ale Masaryk musel zmizet. Někdo z tehdejší garnitury ho na příkaz shora nechal schovat v depozitáři. V roce 1989 si na to někdo vzpomněl a po revoluci se Masaryk objevil zpátky,“ shrnula Jochcová.
V současném dění obce hrál až dosud památník svoji roli. „Každý rok se u něj na výročí samostatné československé státnosti scházejí lidé. Spojili jsme to i s pravidelným sázením stromů a večerní Masarykovou vatrou. Lidem se akce líbila, pravidelně se na ni předem ptali, zajímalo je, kde se třeba budou sázet stromy. Setkání trvalo vždy až do večerních hodin,“ popsala tradici jezernická starostka.
Letos se ale lidé sešli pouze u kamenného památníku bez busty. Tu se ani přes desetitisícovou odměnu slíbenou obcí nepodařilo nalézt. Policie mezitím případ odložila, protože se jí nepodařilo vypátrat pachatele.
„V zastupitelstvu jsme navrhli, aby se stejně jako kdysi kvůli nové bustě udělala sbírka. Když to šlo tehdy, proč ne teď. Mohli jsme ji sice zaplatit z obecního rozpočtu, ale to by pak lidé přešli bez povšimnutí,“ vysvětlila Jochcová, s tím, že nápad zastupitelů má u místních obyvatel pozitivní ohlas.
Kromě repliky busty připadá v úvahu i zcela nové dílo
Celkem potřebují v Jezernici vybrat 40 tisíc korun, sbírka běží od začátku prosince až do konce dubna.
„Ještě nevíme, jak obnovu busty provedeme. Objevil se dokonce návrh nechat vyrobit její repliku ve 3D tiskárně, ale bohužel neznáme její přesné rozměry, máme pouze fotografie. Kromě klasické repliky uvažujeme o možnosti spolupráce se studenty brněnské fakulty výtvarného umění, kteří by pro nás Masaryka podle předběžné domluvy mohli udělat jako svou ročníkovou práci. Nejednalo by se ale o přesnou kopii, ale o modernější pojetí busty,“ informovala jezernická starosta.
O tom, která možnost dostane přednost, Jezerničtí teprve rozhodnou. „Zatím se ale nejvíce přikláníme ke spolupráci se studenty,“ dodala Jochcová.
