laický názor...sami tvrdí, že zákrok byl komplikovaný, pacient krvácel. Proč ho tedy druhý den dali na běžný pokoj?

Slyšel jsem o podobném případu ze stejné nemocnice, kde naštěstí daná osoba nakonec přežila, ale společným jmenovatelem je ignorace pooperačních komplikací.

Tady bohužel tak trochu platí, že po bitvě je každý generál. Jestli budeme zavírat lékaře za to, že někdy v průběhu léčby šlo udělat něco lépe a pacient by pak nezemřel, tak nebudeme mít brzo žádné lékaře.

V tomto případě by bylo správné, aby žalovali nemocnici o náhradu škody, ta by si pak část vymohla na lékařích (4 měsíční platy) a pravděpodobně by je poté buď propustila, nebo je nějak jinak potrestala.

Jestli chirurg zachrání za rok život v klidu 300 lidem může se stát, že někdy udělá chybu a jestli je za to budeme posílat do vězení taktu brzo nebudeme mít žádné. Trestní řízení by mělo být u lékařů za skutečně hazardní, či extrémně nebezpečné chování.

Tady to spíše vypadá na pochybení na obou stranách. Lékaři se samozřejmě nemohou starat nonstop o každého pacienta na lůžkovém oddělení, od toho tam jsou prioritně sestry. Nicméně po náročných operacích, by měly být kontroly lékařů důslednější a nenechávat vše jenom na sestrách, protože sestra není doktor a mnohdy i přístup některých sester je velmi laxní. Navíc pacient byl spíše typ, který měl doktory za pány, které se zbytečně neotravuje a tak v tichosti trpěl a říkal si, je to pooperační stav a nebudu s tím doktory otravovat, což je častá chyba především u starších lidí, na kterou mohou i doplatit. Zásada je, pokud mi není dobře a stav se dokonce zhoršuje, tak trvat na svém, i kdyby sestry měly vyrušit "pána velkomožného", tj. primáře oddělení.

>>...Čím dříve by byla zjednána náprava ve formě intenzivní resuscitace s následnou operací, tím spíše bylo možné pomýšlet na záchranu pacientova života,“ uvedl Fučík.<<

To jsou poměry. Nebožtík si musí sám napsat posudek...

Pokud nic nezanedbali ani neporušili, tak těžko je soudit.. Při každé operaci existuje riziko úmrtí, bohužel..

Nejde ani tak o operaci, jako o to, že včas nerozpoznali u pána komplikace, proto se druhá operace nepovedla, či lépe, pánovi už nezachránila život. Zánět pobřibřišnice je velmi nebezpečný a bohužel až v 50% smrtelná komplikace, jelikož velmi rychle vede k sepsi a následkem toho k rozvratu organismu a multiorgánovému selhání. Přesně, jak to popsal doktor Antoš.

A to jsem ještě opomněla masivní vnitřní krvácení, které organismus též muselo rychle zcela vyčerpat.

Chápu.. Ovšem v častějším kontaktu je s pacientem na lůžku sestra. Pokud se pacientův stav zhoršoval, myslím, že právě sestra měla poznat, že s pacientem není něco v pořádku.

Po pravdě řečeno, prof. Antošovi je 76 let. Nic proti takovému věku, ale měl jsem tu čest číst několik posudků od lékařů-znalců ve výslužbě a poměrně často se v nich objevuje jedna chyba, totiž předpoklad křišťálové koule. Tím myslím to, že posudek je formulován tak, že lékař měl povinnost vědět i to, co velmi pravděpodobně vědět nemohl. Takto by se vysvětlovalo i to, že obhajoba má právě opačný posudek, snad možná dokonce posudek ústavní.