Starosta Slatinic nabídl dům pro hendikepované, které jinde nechtějí

  • 2
Z domu služeb ve Slatinicích na Olomoucku by se mohl stát domov pro dvanáct mentálně hendikepovaných klientů z velkého ústavního zařízení v Nových Zámcích u Litovle. Starosta lázeňské obce pomoc nabídl poté, co kvůli odporu místních před třemi lety z projektu sešlo v Náměšti na Hané a loni v Drahanovicích i ve Lhotě pod Kosířem.

S nápadem přišel starosta Slatinic Ondřej Mikmek poté, co slyšel názory obyvatel sousedních obcí.

„Byl jsem na besedě ve Lhotě pod Kosířem a odcházel jsem zděšený z hrůzy, kterou jsou schopni lidé říct o těch, kteří potřebují pomoc a kteří se nemohou bránit. Sledoval jsem i průběh petice proti bydlení pro hendikepované v Drahanovicích, a to jsem si už řekl, že to musím změnit,“ popsal Mikmek.

Pro hendikepované nabídl dům služeb na návsi, který je zčásti nevyužívaný. To však i ve Slatinicích vzbudilo emoce. Někteří obyvatelé se bojí, že by do lázeňského města přišli nebezpeční lidé, místní děti by si v blízkosti takového zařízení nemohly hrát na ulici nebo že by hodnota pozemků v jeho okolí výrazně klesla.

„Zjistili jsme, že klienti Nových Zámků a přidružených organizací za posledních třicet let nespáchali jediný přestupek nebo trestný čin. A co se týče hodnoty pozemků, například v Drahanovicích, kde mají službu chráněného bydlení, se přímo naproti ní prodal rodinný dům za deset milionů, což je skoro maximum, co jde,“ reaguje na to starosta.

Budou to ideální sousedé, míní starosta

Někteří obyvatelé Slatinic dokonce zmiňovali jako možnost řešení referendum.

„Chtěl bych, abyste dali všem občanům šanci se vyjádřit,“ řekl jeden z nich, který nechtěl uvést jméno. Podle Mikmeka je ale referendum v takové věci nemístné.

„Je to formální možnost, ale já jsem rozhodně proti, a už vůbec u takového tématu. Podle mě je totiž absolutně tristní, že bychom se bavili o tom, jestli se někomu nelíbí, že bude potkávat lidi s trochu zkřiveným obličejem,“ řekl starosta.

Sám prý naopak takové sousedy vnímá jako ty nejlepší. Nejsou totiž hluční, z domu vycházejí maximálně jednou za den, navíc vždy za doprovodu pečovatele, a v neděli nezapínají cirkulárku nebo nesečou zahradu.

Starosta plánuje předložit zastupitelům v nejbližších týdnech návrh, jakým způsobem by mohli v plánu pokračovat, a bude jen na nich, zda se nechají argumenty občanů ovlivnit, nebo ne.

„Rozhodně nemám jistotu, že to zastupitelé schválí, je totiž jen čistě jejich rozhodnutí, jestli dají na hlasy některých občanů. Každopádně doufám v to, že budou pro, jelikož si myslím, že to je jeden z nejdůležitějších projektů za mou starostovskou kariéru,“ míní Mikmek.

Obec by vyřešila opravu budovy, na niž nemá

Dům služeb, kde by hendikepovaní mohli bydlet, je nyní ve špatném stavu. Kdyby jej obec chtěla zrekonstruovat sama, musela by investovat minimálně třicet milionů korun. Na to ale podle starosty nemá, a proto když jej prodá kraji a ten se o rekonstrukci postará, bude to výhodná situace pro obě strany.

Z původních hospodářských budov by mohly vzniknout dvě jednotky, každá pro šest klientů. V čelní části budovy by zůstala ordinace praktického lékaře a další služby, například kadeřnice, knihovna nebo senior klub.

„Aktuálně jsou hendikepovaní ubytovaní ve velkokapacitním zařízení na starém zámku v lesích, v izolaci, kde žijí ve skupině padesáti až šedesáti lidí. Na pokoji může být dohromady až pět klientů. Mají tedy minimum soukromí. Díky změně by přišli do prostředí, které značně připomíná rodinný dům,“ podotkl náměstek hejtmana pro sociální věci Ivo Slavotínek.

„Většinou tam mají obývák, kuchyňku, pokoje pro jednoho nebo maximálně pro dva klienty a dohromady jich žije šest. Díky tomu získají soukromí a příjemnou formu života neústavního charakteru,“ dodal s tím, že pečovatelé klienty na takovou životní změnu dlouhodobě připravují.

Co bude s prázdným zámkem, zatím není jasné

Pokud zastupitelé obce nápad starosty schválí, začne několikaměsíční příprava a papírování.

„Kdyby to šlo opravdu dobře, někdy do konce roku by mohl být objekt převedený a mohly by se zahájit přípravné práce. První klienti by se sem mohli začít stěhovat za pět nebo za šest let,“ sdělil starosta.

Proces přesouvání klientů z Nových Zámků do menších zařízení začal už před sedmi lety.

„Dosud se přestěhovala asi třetina klientů, dalších sedm desítek na nové bydlení čeká,“ upřesnil Slavotínek. Část hendikepovaných se už přestěhovala do domácností rodinného typu třeba v Uničově, Července, Měrotíně a Litovli.

Co se bude dál dít se zařízením v Nových Zámcích, je nejisté. Dříve o budovu projevil zájem i stát, nakonec z toho ale sešlo.

„O tom, jestli se bude objekt prodávat, nebo ne, se bude rozhodovat nejspíš až v příštím nebo dokonce přespříštím volebním období. Je to tedy otázkou osmi, případně šesti let, když to dobře půjde,“ uzavřel Slavotínek.