Spor ohledně výsadby aleje město definitivně prohrálo letos na jaře po více než pěti letech. Podle soudu totiž nebyla výsadba na pronajatých nebo cizích pozemcích legální.
Ve stanovené lhůtě však zbývající stromy na stezce přesazeny nebyly, nápravu zajistilo město až dnes, tedy po termínu.
Podle primátora Petra Vrány (ANO) by měla být nařízená exekuce v nejbližší době zastavena.
Stala se chyba
Exekuční řízení bylo pro město překvapením, jeho zástupci se domnívali, že stromy jsou již přesazeny.
„To se ale nestalo, byť iniciátor této výsadby, předseda spolku Pro Přerov a zastupitel za Společně pro Přerov Jan Horký, nám deklaroval, že všechny stromy přesadí. Protože slib nesplnil, dostalo se město do exekuce,“ uvedl tajemník magistrátu Petr Mlčoch. Přesazení stromů zajistil vzápětí po vyhlášení exekuce odbor majetku města.
Město musí odstranit stromovou alej. Lidé v okolí tvrdí, že jim bere vodu |
Podle Horkého se stala chyba. „Opravdu nás to mrzí, okamžitě poté, co rozhodnutí soudu nabylo právní moci, jsme začali stromy odstraňovat, některé jsme však přehlédli. Stačilo však zvednout telefon, cílem celé této akce bylo udělat z toho mediální kauzu,“ řekl Horký.
Primátor zahájil jednání s exekutorským úřadem, který exekuci vedl. Město obratem zaplatilo exekutorovi poplatky ve výši 7 000 korun, které hodlá vymáhat po spolku Pro Přerov, jenž výsadbu zajišťoval.
„Předpokládáme, že nařízená exekuce bude v brzké době zastavena. Mrzí nás ale, že spolek nesplněním slibu poškodil pověst města,“ řekl Vrána.
Zůstaly tři stromky
Samotná výsadba proběhla na podzim roku 2017 a na jaře následujícího roku. Přes 150 keřů a stromů bylo vysázeno na hranici pozemků.
Krátce poté, co se dřeviny na trase za přerovským hřbitovem objevily, se ozvali někteří vlastníci sousedních pozemků. Nelíbilo se jim, že stromy jsou na hranici parcel a že se k jejich výsadbě nevyjádřili.
Kilometr dlouhá trasa mezi poli, kterou lemovalo osmdesát hrušní, jabloní, švestek, třešní, višní či oskeruší a také sedmdesát keřů, měla být rozhodnutím soudu zlikvidována. Spolek většinu stromů přesadil, podle vyjádření města zůstaly na místě tři.
Město pro aktivity spolku nechalo vypracovat geodetické vytyčení pozemků, finančně však do nich nevstupovalo. Následně však vedlo u soudu spor o zachování stromů v krajině. Opíralo se o právní analýzu, podle níž práva vlastníků narušena nebyla a nebyl důvod ke kácení. Před soudem s tím však město neuspělo.
29. dubna 2023 |
