Potok Nemilanka, protékající městskými částmi Slavonín a Nemilany, odkud pokračuje směrem k dálnici D35 a do zemědělské krajiny, není místo, kde by se dala očekávat bobří hráz. Přesto se zvířata na toku objevují zhruba posledních deset let.
Povodí Moravy jim po povolení úřadů stavby opakovaně snižovalo nebo rozebíralo, předpoklad, že by mohli potok natrvalo opustit, se ale nenaplnil. Zvíře nemá v lokalitě přirozené nepřátele, zato dostatek potravy. Dva bobři se tak opět usadili poblíž bývalé slavonínské cihelny.
„Blízko své nory vybudovali hráz z okolních stromů, kterou už Povodí několikrát rozebralo. Tento živočich si vždy postaví hráz znovu a opětovně použije další nové stromky. Vede to bohužel k postupné likvidaci stromů,“ shrnula komise městské části Slavonín v červnovém zápisu z jednání.
„Odchyt není stoprocentním řešením problému, neboť za krátkou dobu jeho místo obsadí jiní jedinci,“ dodala. Lidé se proto obrátili na magistrát a Povodí Moravy, aby zajistili průtočnost Nemilanky, ale současně bobrům hráz zůstala.
V minulosti způsobovala zvednutá hladina vody i problémy v zástavbě, tentokrát je zatím klid. Alespoň dokud nepřijdou vytrvalé deště.
„Je tam mírně zdvižená hladina, pokud nebudou výjimečné srážky, nehrozí ani zaplavení pozemků. Nemilanka je dnes meliorační kanál, napřímená a hodně zahloubená, je tam velká rezerva. V minulosti už se ale stalo, že zvlhly sklepy nebo se v nich objevila voda,“ nastínil odborník na bobry spolupracující s magistrátem Vlastimil Kostkan.
V Olomouci a okolí už jsou bobři téměř všude
Označit nějakou lokalitu jako typickou pro bobra už podle něj jednoznačně nejde.
„Postupně vidíme, že bobr obsazuje téměř cokoli. Jak jich přibývá, je mezi nimi silná konkurence a ta je vytlačuje do neobvyklých míst, nicméně jsou schopní se tomu docela dobře přizpůsobovat. Odhaduje se, že na Moravě může být bobrů k deseti tisícům a pár tisíc v Čechách,“ sdělil přírodovědec.
Bobři na říčce Nemilance v Olomouci dělají ochráncům přírody problémy. Pro své hráze kácejí i nové stromy.
Na střední Moravu vrátili bobra evropského ekologové před třiceti lety. V letech 1991 a 1992 vysadili v Litovelském Pomoraví dvacet jedinců ze severovýchodního Polska, v roce 1996 k nim přibyl pár z Litvy.
„Bobři se tak po mnoha letech vrátili do původního domova, ale jejich počty od té doby výrazně narostly, což je jistě důvodem k zamyšlení nad regulací početních stavů,“ podotkl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Ten dodal, že v Olomouci se bobři volně pohybují v ramenném systému řeky Moravy i na přítocích a jsou téměř na všech uzavřených vodách ve městě a okolí. Jde o důsledek jejich teritoriálního chování.
Povolení odstřelů nemusí stačit, ukázala praxe
Bobři ročně způsobí Povodí Moravy škody za několik milionů korun, loni evidoval podnik na svém území přes sto hrází. Tam, kde nehrozí škody na majetku nebo zdraví lidí, se nezasahuje. Na vybraných místech však úřady lov povolují.
„S ohledem na to, že někde zvýšená aktivita bobrů vede k poškozování ochranných hrází a dalšího vodohospodářského majetku, vnímáme určitou regulaci v některých oblastech za účelný a racionální krok,“ uvedl dříve ředitel Václav Gargulák.
Zmírnění problémů při zachování odpovídající ochrany řeší program péče z roku 2013, na němž se podílel i Kostkan. Ten ale na příkladu z jižních Čech připomíná, že nejde o nic jednoduchého. Návrh na celoroční plošný odstřel, aby se populace nerozvinula, tam sice po letech prošel, jenže administrativně je složité vyjednat výjimky pro lov hájené zvěře.
„A přestože povolení na odlov funguje sedm nebo osm let, bobr se šíří. Myslivci nemají moc zájem ho střílet, nejsou z něj velké trofeje a je dosti náročné střelit bobra tak, aby zůstal na břehu. Do vody se totiž střílet nesmí. Takže lov ho nedokáže potlačit ani v těch jižních Čechách,“ zmínil odborník.
„Vydávají se i dílčí výjimky na odstřely, třeba Olomoucký kraj povoloval odstřely v některých lokalitách, budou na podzim,“ doplnil.
Lidé mohou žádat o náhradu škod
Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR tak začalo připravovat aktualizaci programu péče o bobra. Vychází i ze schůzky s vodohospodáři, rybníkáři či lesníky letos na jaře.
„S ohledem na vývoj populace bude součástí úprav rozšíření možností zásahů při riziku vážných škod, hlavně na rybnících, u nichž hrozí narušení hrází. Posílit má koordinace orgánů veřejné správy při podpoře v oblasti vodního hospodářství a rybářství,“ uvedla mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
„Program péče by zároveň neměl rezignovat na ochranu bobrů. Předpokladem je například větší důraz na využití skutečnosti, že bobr je na vhodných místech schopen tvorbou hrází účinně přispívat k zadržení vody v krajině, obnově vodního režimu i zlepšení stavu ekosystémů,“ dodala.
Lidé, jimž bobři způsobí škody, mohou žádat o náhradu. Musí to ale nahlásit do 48 hodin příslušnému orgánu ochrany přírody, tedy obci s rozšířenou působností nebo regionálnímu pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny, pokud jde o území CHKO.
„O náhradě škody rozhoduje krajský úřad, vyplácí ji pak ministerstvo financí opět prostřednictvím krajského úřadu,“ přiblížila mluvčí hejtmanství Alena Minxová.
27. února 2022 |
