V rámci velké obnovy, která se uskutečnila v letech 2009 až 2012, byly v aleji vysázeny pouze kaštany, s výsadbou části z nich přitom při akcích pomohli i dobrovolníci z řad Olomoučanů. Volba právě tohoto druhu stromů se ale nakonec ukázala být fatální. Stejně jako jinde v Evropě se u nich totiž objevila takzvaná slizotoková nekróza (PSA).
Podle znaleckého posudku Ivany Šafránkové z Mendelovy univerzity v Brně jí už nyní trpí téměř třetina stromů z 229 stromů v aleji a jejím blízkém okolí. A protože na chorobu zatím neexistuje účinný lék a rychle se šíří, dala expertka městu jasné doporučení.
„Napadené stromy nelze vyléčit a představují trvalý zdroj infekce pro ostatní jírovce všech věkových kategorií. V následujících letech by navíc jírovce v žádném případě neměly být vysazovány na stejná stanoviště,“ uvádí v posudku Šafránková.
Obnovenou alej ničí choroba |
Slizotoková nekróza začala v Evropě decimovat kaštany relativně nedávno a odborníci o ní proto teprve získávají klíčové informace. Způsob přenosu infekce, mechanismus šíření a schopnost přežívání bakterie v půdě a vodě tak zatím není dosud zcela objasněn.
Bakterie, která nemoc způsobuje, je ale podle expertů vysoce agresivní a do zdravých stromů proniká několika způsoby, kdy ji lze kromě jiného nalézt například i v dešťové vodě poblíž nemocných stromů.
K zemi mají jít nakonec i zatím nenakažené stromy
Nelze tak vyloučit, že se choroba bude v aleji nadále šířit i na další stromy. Výstaviště Flora, které se o olomoucké parky stará, proto nakonec kvůli prevenci požádá o povolení vykácet i dosud nenakažené kaštany.
Poté alej vysází znovu, tentokrát ale použije jiný druh stromů, který nyní vybírá pracovní skupina složená ze zástupců radnice a odborníků. Jednou ze zvažovaných možností jsou například platany.
„Vzhledem k významu aleje i s ohledem na to, že před lety se do výsadby jírovců zapojilo i mnoho dobrovolníků z řad Olomoučanů, počítáme s tím, že by se na nové výsadbě opět mohli podílet i občané,“ doplnil náměstek Aleš Jakubec s tím, že přednost by dostali ti, kteří se účastnili výsadby v letech 2010 a 2012.
Aby alej tvořily pouze kaštany tehdy prosadili památkáři, odborníci na životní prostředí už v té době navrhovali, aby v ní měly zastoupení i jiné druhy stromů.
„V té době ale slizotoková nekróza nebyla rozšířená. Pokud tedy město hledá viníka, my jím nejsme. Co se týče dalších jednání, jsme připraveni hledat společně s pracovní skupinou takové řešení, které v konečném důsledku může znamenat změnu druhové skladby stromů v aleji,“ reagoval už dříve na problémy s nákazou ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu František Chupík.
