Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kroj řekl vše, byl jako občanský průkaz, říká oceněná propagátorka folkloru

  12:52
Sedmdesátiletá rodačka z Velké Bystřice na Olomoucku Bronislava Millá je velkou znalkyní a popularizátorkou hanáckého folkloru, hlavně krojů. Navzdory tlakům moderní doby totiž věří, že folklor nezanikne. Pomoci podle ní může nejstarší generace. „Oni jsou ti nositelé a měli by své znalosti a vzpomínky předávat. Senioři si neuvědomují, jakou sílu mají,“ říká oceněná spoluautorka knihy Hanácký lidový oděv.

Bronislava Millá je popularizátorkou hanáckého folkloru, především krojů, a mimo jiné také spoluautorkou loni vydané knihy Hanácký lidový oděv. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Kroje a hanácký folklor propagujete ve školách. Jak to děláte, abyste děti zaujala?
Je to takový dějepis 18. a 19. století. Vykládám jim, co bylo, jak se to měnilo, kdy vznikly manufaktury, městský oděv a jak to bylo s kroji. Nevnucuji jim to. Přibližuji i pohanství, neboť hodně zvykoslovných věcí se k němu váže, jako Vesna, Perún nebo Radegast. To jim vždy říkám, jestli znají pivo Radegast a kdo to byl. Nebo třeba v Holešově, což je přelom Hané a Valašska, je Středisko volného času, kam jezdím každý rok na Vánoce. V jedné třídě vykládám o svátcích na Hané a mám na sobě i kroj, ve druhé jiní vykládají o Vánocích na Valašsku a jsou v jejich kroji. Popisujeme, odkud jsme, co máme na sobě a co je advent. Tahle přednášková část mě moc baví.

Šíříte svoje znalosti i mezi staršími generacemi?
Ano, mám i besedy s lidmi v seniorském věku. Jde o konkrétně zaměřené přednášky, často přímo na kroje. A vykládám jim, že oni jsou ti nositelé a měli by své znalosti a vzpomínky předávat. Senioři si neuvědomují, jakou sílu mají. Já vyrostla u babičky, ten folklorní náboj viděla a zapamatovala si ho. Byli jsme na prarodiče více vázáni – a tím i na folklor. Babičky mají šílenou sílu, kterou by měly vnoučatům předávat. Jenže se často potýkají s tím, že mají vnoučata v zahraničí. Vytratil se pobyt nejmladší generace se seniorskou. Co bylo v Babičce Boženy Němcové, už nikdy nebude.

Jezdíte i na další akce?
Teď se hodně rozjel Hanácké skanzen v Příkazích, třeba 28. května tam bude slavnostní otevření zrekonstruované stodoly. Chodím tam tak dvakrát za sezonu. S paní Jarmilou Vitoslavskou tam děláme krojové figuríny a vykládáme o krojích, lidé o to mají zájem. Jezdím dělat také různé dílničky, například k výrobě hanáckého svatebního koláče. Pořád se něco děje, ve třiceti jsem nepracovala jako teď na důchod.

Jak vypadá zmíněný koláč a jak náročná je jeho tvorba?
Říká se mu také strom, jelikož tak vypadá. Tvoří ho buchta, do které jsou zapíchané stovky tyček s holubičkami z těsta. Většinou to nebylo určené k jídlu, neboť do těsta na holubičky se přidávala křída, aby byly bílé. Ptáček je symbol štěstí, které se tím vznikající rodině přeje. Po svatbě se vše rozdělalo, a když hosté odcházeli, každý dostal holubičku a dal si ji do květináče za oknem. Takže při průchodu obcí bylo vidět, kdo na svatbě byl. Já se tomu věnuji už přes třicet let a s kynutím těsta, pečením a sestavováním trvá výroba asi 80 hodin. Dělám je jen ke svatbám, komerčně ne. Chtějí to ale i muzea nebo na úřadech.

Popularizátorka hanáckého folkloru a hlavně krojů Bronislava Millá u tradičního hanáckého svatebního koláče

Hlavně se však věnujete hanáckým krojům. Šijete si je celé sama?
To ne. Šití kroje má dvě stránky. Jsou tam odborné části, které musí dělat krejčí nebo švadlena. A pak jsou části, které si může udělat člověk sám. Já například šiju a nabírám spodnice, šiju i nějaké jednodušší věci, které spočívají v tom, že se jen natrhá plátno, třeba na košilku. Nebo si něco vyšiju. Také nabírám rukávce. Jednoduchou práci s jehlou zvládnu. Běžný člověk – amatér – si však nemůže ušít celý kroj sám. Má určité zásady a střihy, což je švadlenská věc.

Kolik času ušití zabere?
Pokud má kroj mít všechno, tak se dělá tak tři čtvrtě roku, někdy i déle. Jen průměrná výšivka na zástěře znamená kolem 800 hodin práce. Já jsem svoji výšivku dělala i dva roky, protože nevyšíváte osm či deset hodin denně, člověk si k tomu sedne až večer. Za svůj život už mám nicméně pomalu víc krojů než civilního oblečení.

To je spousta hodin práce. Kolik dnes kroje zhruba stojí?
Je to drahá záležitost, cena nového bývá i přes sto tisíc. Starší stojí méně, není totiž jisté, jak dlouho plátno leželo a co se s ním stane po vyprání. Hodně krojů se třeba dělalo v roce 1947 a pak ho majitelé naškrobený uložili do skříně. Za tu spoustu let může škrob plátno rozežrat, a když se pak vypere a obleče, může prasknout. Jdou ale použít části jako kordulky a brokáty po babičce. To úplné zkáze nepodlehne.

Bronislava Millá

Narodila se v roce 1951 ve Velké Bystřici, vystudovala Střední ekonomickou školu v Olomouci.

Třicet let pracovala na matrice ve Velké Bystřici.

Hanáckému folkloru se věnuje celý život, je členkou Hanáckého folklorního spolku. O krojích a zvycích přednáší ve školách a na besedách.

Společně s etnoložkou Markétou Hnilicovou napsala knihu Hanácký lidový oděv, která vyšla loni. Letos za ni získala Cenu Olomouckého kraje za výjimečný počin v oblasti tradiční lidové kultury, ochrany a popularizace kulturních hodnot.

Jste spoluautorkou knihy o hanáckých krojích, co vás k jejímu napsání vedlo?
Chtěly jsme s Markétou Hnilicovou chytnout laiky, kteří s kroji a folklorem začínají. Dosavadní kniha Lidové umění na Hané od Jana Rudolfa Bečáka je už obsáhlá etnografická studie, takže člověk, který začíná, ji po třech čtyřech stranách zavře, jelikož ho úplně zahltí a odradí. Za ta léta jsme přišly na to, že je to velký příval textových informací. Chtěly jsme proto udělat takový folklorní slabikář. Lidé už moc nečtou, takže je tam hodně fotografií a vždy i mapa, aby bylo jasné, ke které oblasti patří konkrétní kroj. Vytváří to vodítko, obrázek, který můžou ukázat krejčímu, když chtějí kroj ušít.

Liší se kroje i napříč Hanou?
Rozhodně. Například Blaťáci, což jsou obyvatelé oblasti od Olomouce k Litovli kolem řeky Moravy, mají nejzdobnější kroj. Má nejvíc barokních prvků, takže je takový načančaný. Směrem ke Kroměříži je pak více krajky, třeba kolem rukávů. Vyškov je naopak nejchudší. Nahoře se k nám hlásí i Zábřežsko a Šumpersko, ale tam mají kroje trochu jinačí, neboť to byly dříve Sudety. Mají tam šmrnc německých stylů. Haná je rozdělená na části a podle toho se liší i místní kroje, nemůžeme být všude stejní. Někteří lidé to ale nechápou. Někdy za mnou přijdou a chtějí hezký načančaný kroj, i když jsou z Vyškova, kde mají být chudé. Ztratil se vztah k místu původu a to, že člověk reprezentuje, odkud je. To ale přinesla doba.

Jsou kroje odlišné i podle něčeho jiného než místa původu?
Já vždy říkám, že kroj byl takový občanský průkaz. Podle něj nejen víte, odkud člověk je, ale poznáte i stav. Ten byl poznat hlavně na začátku 19. století. Předtím ženy nosily šatky a čepce podle toho, zda byla dotyčná svobodná, nebo vdaná. Svobodná nosila šatku s copem, a když se vdala, tak se všechno schovalo do čepce, takže se nevěsta takzvaně začepila. Toto ale zmizelo a začal se nosit šátek. Dnes ho nosí svobodné i vdané, takže kluk už podle toho nic nepozná. Teď se tak dá stav zjistit podle toho, že dívčí kroj vypadá celkově jinak než tetkovský. Poznat ale byla podle kroje rovněž majetnost. Čím zdobenější kroj, tím bohatší rodina, ukazoval tedy i ekonomickou stránku. A u mužů ještě límcový plášť určoval, jaké měl dotyčný postavení v obci. To vše bylo na kroji vidět.

Co říkáte na současnou módu?
Celý svět je v riflích, od Ameriky až po Čínu. Přitom vznikly z montérek. Přesvědčovat lidi, aby je nenosili, nejde, jenže oni je mají i na slavnostních událostech. Když je udělování nějakých cen a umělci tam přijdou v riflích a tričku, trpím. Pak jdu sama na nějakou akci, obleču se slavnostněji, a tam jsou všichni oblečení jak k ohni, takže si připadám jako blbec. Společenská stránka módy už se někdy úplně vytrácí.

Myslíte, že má hanácký folklor budoucnost, nebo se též vytratí?
Folklor není jen to, že se učíme muziku, písně, tance a historii předků. Je to hlavně forma zábavy. Mladí lidé nebudou chtít pořád sedět doma, i když teď mají mobily. Budou se chtít sdružovat a být spolu. A právě folklor je může sdružit. Oni k tomu dojdou přes kamarády či partnery, to je cesta folkloru. Touha být spolu, zazpívat si, zahrát a zatančit. To nezanikne, tomu nevěřím.

  • Nejčtenější

Zavíráme, nechodí lidé. V centrech velkých měst zeje stále víc prázdných výloh

23. května 2024  4:54

Lékárnu, jež v domě U Černého orla na prostějovském hlavním náměstí T. G. Masaryka sídlila už od...

Dívka vyrazila na kole bez přilby a se sluchátky, vjela přímo před auto

23. května 2024  12:52

Vrtulník záchranné služby musel ve středu odpoledne vzlétnout do Mohelnice na Šumpersku, kde se při...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Náklaďák pod okny každé dvě minuty. Kámen je potřeba, těžba ale vadí místním

24. května 2024  4:55

Loštice na Šumpersku si říkají metropole tvarůžků a cestovní ruch je pro ně důležitý. Proto je...

Natáčí se vánoční pohádka. Tři princezny na Bouzově zachraňují království

28. května 2024  14:25

Jedna z klapek letošní vánoční pohádky České televize Tři princezny cvakla také na státním hradě...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Za zneužití dotací při přeměně zámků na hotely dostal podnikatel 5,5 roku

23. května 2024  10:24,  aktualizováno  13:07

Na pět a půl roku poslal krajský soud v Olomouci do vězení podnikatele Petra Látala za podvody s...

Na váhu? Raději zaplatí pokutu. Na kamiony chybí páky, volá se po úpravě zákonů

30. května 2024  5:39

Způsoby, jak zlepšit stav silnic v Olomouckém kraji, hledají místní politici. Hejtmanství například...

Absolventy vysokých škol je třeba udržet, říká šéf Komerční banky Juchelka

29. května 2024  14:39

Specifika Moravy a Slezska vidí generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka jako příležitost....

Potvrzeno, Janotka novým trenérem Sigmy. Ani jsem o tom nesnil, říká

29. května 2024  12:40

Fotbalisté olomoucké Sigmy mají nového trenéra. Po konci Jiřího Saňáka a jeho následném odchodu do...

Omezení pro řidiče. Rozsáhlá série oprav čeká dálnice i ulice měst v regionu

29. května 2024  11:17

S nástupem příznivého počasí se správci silnic v Olomouckém kraji ve velkém pustili do nezbytných...

Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA

Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...