Neděle 5. dubna 2020, svátek má Miroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 5. dubna 2020 Miroslava

Olomoucký „socialistický“ orloj má 500 let, vzhled ale měnil hned osmkrát

  6:11aktualizováno  6:11
Od první zmínky o olomouckém orloji uplynulo letos 500 let. Jsou to jen čtyři řádky latinského textu, pro dějiny krajského města však mají cenu zlata.

Podoba olomouckého orloje z roku 1747. Autorem maleb, jež tento stroj zdobily po jeho již třetí opravě, byl známý moravský barokní malíř Jan Kryštof Handke. | foto: archiv MAFRA

Své právě vydané dílo si básník Stephan Taurin Olomoucký příliš neužil. Roku 1519 spatřil ve Vídni světlo světa jeho spis o selském povstání v Uhrách, on sám však ve stejném roce umírá v Transylvánii. A byť by v tomto 500 let starém díle hledal olomoucký orloj jen málokdo, slouží právě Taurinova práce nazývaná Stauromachia historikům jako vůbec nejstarší jednoznačný důkaz o tehdejší existenci tohoto obdivuhodného stroje.

„Pokud jde o orloj, jenž byl mistrně zhotoven s některými podivuhodnými znameními, cizí kupci, kteří prošli velkou část světa, jej slavnostně přisuzují toliko Olomouci,“ zapsal latinsky před půl tisíciletím tento humanistický básník. A i když se pod jménem Stephan Stieröxel narodil ve Svitavách, Olomouc dobře znal. Podle historika Jiřího Fialy tady studoval na městské škole.

Stroj starý půl tisíciletí

Ke svému spisu o selských nepokojích Taurin připojil index, kde se u písmena O zmínil právě o Olomouci, jejím orloji a také o měšťanech náchylných k obžerství a holdujících častým návštěvám vináren. Samotný orloj ovšem návštěvníky města udivoval pravděpodobně už dříve.

„Dnešní historici považují za nejpravděpodobnější dobu vybudování orloje konec 15. století, nejpozději dobu kolem roku 1500. Jeho vznik dávají nejčastěji do souvislosti s pozdně gotickou opravou radnice v letech 1474 až 1488,“ přibližuje historik Radim Himmler v publikaci Olomoucký orloj – historie v obrazech a faktech, jež vyšla u příležitosti nynější velké výstavy k 500. výročí první písemné zmínky o orloji v olomouckém Vlastivědném muzeu.

Během staletí se orloj hned několikrát opravoval

Dělníci při opravách v 15. století na radnici vybudovali na její jižní straně také dodnes používanou kapli svatého Jeronýma, vysvěcena byla v roce 1491.

„Je pravděpodobné, že ve stejné době na severní straně mohl být vystavěn výklenek pro orloj, zaklenutý charakteristickým gotickým lomeným obloukem,“ dodává Himmler, jenž vede přerovské Muzeum Komenského, které se na současné výstavě o orloji podílelo.

Otevřená je do 5. ledna příštího roku, k vidění jsou tu unikátní dochované technické, umělecké a další archivní památky na dřívější podoby orloje. Ten během staletí totiž zažil řadu oprav a hned osm proměn své vnější fasády.

Jeho současná a ve srovnání s ostatními evropskými orloji jedinečná podoba v duchu socialistického realismu vnikla až při obnově po druhé světové válce.

Ještě v 19. století přitom i v odborné literatuře tenkrát převážně německé Olomouce tehdejší dějepisci podle Himmlera posouvali vybudování orloje až na začátek 15. století.

Vycházeli přitom ovšem z pouhé legendy, v níž je otcem olomouckého technického zázraku saský hodinář Antonín Pohl, který jej měl údajně postavit v letech 1419 až 1422. V několika evropských metropolích v té době orloje skutečně vznikaly, a to včetně toho pražského z roku 1410. Ovšem Olomouc mezi ně ve skutečnosti nepatřila.

Podle pověsti dokonce ukázal Antonínu Pohlovi důmyslný stroj anděl ve snu, za práci měl z olomoucké městské pokladny dostat 156 kop grošů.

„Zpráva o výjimečném díle se brzy roznesla po celé Evropě. Z Vídně dokonce přijel rektor tamní univerzity Tomáš Ebendorfer, který s Pohlem ujednal, že podobný orloj sestrojí pro Vídeň. To se ale nelíbilo členům olomoucké městské rady, kteří nechtěli, aby se podobné dílo objevilo ještě někde jinde. A protože si Pohl nechtěl dát říct, nechali ho oslepit. Za to se však Pohl pomstil tím, že pod záminkou, že v orloji něco opraví, stroj naopak poškodil tak, že jej prakticky zničil,“ přibližuje legendu historik Miloslav Čermák ve své knize Olomoucký orloj.

Podobný scénář přitom mají i pověsti spjaté s dalšími evropskými orloji. Objevuje se také u toho pražského, kde je oslepeným orlojníkem mistr Hanuš.

„Skutečnost je ale taková, že údajný rok vzniku olomouckého orloje 1422 se poprvé objevil až v Popisu královského hlavního města Olomouce napsaném v roce 1746. Jméno hodináře Pohla pak uvedl ve svých dějinách Olomouce až v roce 1808 ne vždy spolehlivý dějepisec a autor cestopisů Josef Vladislav Fischer,“ upřesňuje Himmler.

V čem však historici jasno nemají, je podoba vůbec prvního olomouckého orloje. A platí to i pro dalších téměř dvě stě let, kdy už jej pravděpodobně změnila i první velká oprava z let 1573 až 1575.

Nejstarší známé vyobrazení tak pochází až z druhé poloviny 17. století. „Kresba tužkou, sépií a akvarelem od neznámého autora zachycuje podobu orloje v době jeho druhé opravy v letech 1661 až 1662. Kresba zřejmě ukazuje stav po raně barokní opravě během obnovy města po třicetileté válce. Nelze ani vyloučit možnost, že znázorňuje stav před opravou, nebo návrh na opravu,“ přemítá Himmler.

Na odhalení „socialistického“ orloje přišly roku 1955 tisíce lidí

Vůbec naposledy se pak vzhled olomouckého orloje změnil po druhé světové válce, konkrétně v letech 1947 až 1955. Impulsem k tomu byla nepravdivá legenda, že ustupující německá armáda na konci války orloj nevratně a těžce poškodila střelbou.

„Od začátku mě provokuje to, jak moc byli lidé obelháváni. Orloj byl sice za druhé světové války poničen, ale ne natolik, aby se musel přestavovat tak drastickým způsobem,“ uvedla již dříve historička umění Anežka Šimková z Muzea umění v Olomouci, jež se dějinám orloje věnuje řádově desítky let.

I přesto musela předválečná fasáda orloje nakonec ustoupit socialistickému realismu. Malíř Karel Svolinský pro ni navrhl mozaiky složené celkem ze čtyř milionů skleněných kostiček rozložených po sto metrech čtverečních, jež mimo jiné oslavují dělníka, vědce, rolníky či hanácký folklor.

Lidé si mozaiky mohli poprvé prohlédnout při slavnostním odhalení 9. května 1955, dav tehdy zaplnil celé náměstí.

Krátce po sametové revoluci v roce 1989 pak v Olomouci vznikla Asociace pro rekonstrukci olomouckého orloje, jejímž cílem bylo vrátit mu jeho původní a stovky let udržované historické, náboženské, filozofické, technické a umělecké tradice.

Vedení Olomouce však tento plán zkraje devadesátých let nepodpořilo, a v Olomouci tak zůstává orloj ve své „socialistické“ podobě.

Tak vypadá přísně střežený stroj olomouckého orloje:

Karanténa v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 11. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Prahu čeká test promoření na vzorku populace, Litovel do toho jde celá

Testování reprezentativního vzorku populace na koronavirus se bude týkat 5000 obyvatel Prahy, řekl náměstek ministra...

První firmy už propouštějí, personál redukují obchody či restaurace

Na úřady práce v Olomouckém kraji už míří lidé, kteří kvůli epidemii koronaviru a zavedeným omezením přišli o...

Izolace Litovelska a Uničovska kvůli rozšíření koronaviru od půlnoci skončí

Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje k nedělní půlnoci ruší uzavření oblasti Litovle, Uničova a dalších 19 obcí...

Sadílek: Rád jsem pomohl, z přístupu Nizozemců je mi smutno. Ligu zrušte

Dobrosrdečným činem překvapil a potěšil. Sám říká, že z pomoci potřebným má větší radost než třeba z nákupu luxusních...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Města chystají úsporná opatření, zadlužená Olomouc dokonce i nouzový plán

Velká města Olomouckého kraje už se chystají na ekonomicky výrazně horší časy, které přijdou po koronavirové pandemii....

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

  • Další z rubriky

Na Olomoucku v noci hořela hospodářská stavba, zasahovalo devět jednotek

Devět jednotek hasičů v noci na sobotu bojovalo s požárem hospodářského stavení ve Vilémově na Olomoucku. Během dvou...

Výrobce hraček z Lipníku začal dva dny po požáru dílny opět šít roušky

Lidé zaměstnaní u výrobce hraček Noe z Lipníku nad Bečvou se po pondělním požáru dílny vrátili k výrobě roušek, které...

Vědci při chystaném testu promoření Olomoucka virem využijí i dárce krve

Zhruba tisícovka dárců krve z Olomoucka by mohla pomoct odhadnout, jak moc je zdejší populace promořená nákazou...

Zemědělci z uzavřené oblasti dohánějí skluz, dál ale platí přísný režim

Jen díky domluvě s hygieniky mohl během dvoutýdenní karantény aspoň částečně fungovat provoz zemědělských družstev na...

Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?
Otestováno: Jak vašim nejmenším chutnalo organické mléko a kaše Kendamil?

Dvacet testerek mělo možnost vyzkoušet organické kaše a mléka Kendamil. Ty jsou vyrobeny z kvalitního plnotučného mléka a obsahují důležité vitamíny a minerály, které děťátko potřebuje pro správný vývoj a růst. Jak v testu dopadly?

Česko patrně srazilo míru nakažlivosti viru na méně než polovinu

Model českých odborníků tvrdí, že v Česku se výrazně zpomalilo šíření viru SARS-CoV-2. Podle jejich údajů klesla...

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Služba kontroluje práci z domova. Jejímu výrobci lidé spílají

Koronavirus ji firmám vnutil, jenže mnohé firmy mají pocit, že kvůli práci z domova ztrácejí nad pracovní silou dohled....

Před pár dny měli skvěle fungující gastropodnik, dnes bojují o přežití

Před čtyřmi lety Petra Pavičová opustila pozici manažerky v korporátu a s manželem založila FoodIN catering. Z nuly...

Ornella Koktová je podruhé maminkou. Dítě dostalo severské jméno

Ornella Koktová (27) je dvojnásobnou maminkou. Po synovi Quentinovi (7) přivítali šťastní rodiče 1. dubna na svět...