Zámek ve Ptení na Prostějovsku

Zámek ve Ptení na Prostějovsku | foto: MAFRA

Zámek ve Ptení má poslední šanci, záchrana před prodejem závisí na dotaci

  • 15
Zámek ve Ptení by se mohl proměnit například v kulturní a společenské centrum regionu. Nevyužitý objekt chce Prostějov prodat, městské zastupitelstvo však nyní rozhodlo, že by se ve spolupráci s krajem a obcí měl začít opravovat. Pokud na to bude dotace.

Zámek se město Prostějov snaží už několik let prodat. Opravy památkově chráněného objektu ale přijdou na desítky milionů korun, a proto se zatím neobjevil žádný vážný zájemce.

„Nabídku na převod zámku jsme dali i obci Ptení. Ta ji ale neakceptovala z důvodu nedostatečných finančních prostředků na rekonstrukci, provoz a údržbu objektu,“ popsal náměstek prostějovské primátorky Zdeněk Fišer.

Město si v současné době neumí představit, jak by zámek využilo. „Máme stavět bazén a sportovní halu, což jsou velké investice, a v tuto chvíli nevidím reálnou možnost, jak bychom zámek využívali,“ potvrdil zastupitel a náměstek hejtmana František Jura.

Opoziční zastupitelka Zuzana Bartošová však argumentuje tím, že v současné době zámek nevyžaduje žádné investice.

„Proto stojí za to ho neprodávat. Neteče do něho a nic ‚nejí‘,“ přesvědčovala Bartošová ostatní zastupitele.

Hlavní je, aby zámek žil, říká bojovnice za jeho budoucnost

Požádala už dvě studentky brněnské fakulty architektury, aby zpracovaly studie na využití zámku. Podle obou by ve Ptení mohlo vzniknout jakési společenské a kulturní centrum s ubytováním. V dokumentech se objevuje například restaurace, knihovna, promítací sál, ubytování studentského typu, vzdělávací středisko nebo kuchyně s možností vaření pro lidi z okolí.

Na zámku by se mohly pořádat také hudební produkce, a to jak uvnitř v sále, tak na nádvoří, nebo by tam mohlo vzniknout například muzeum oděvnictví, které v Prostějově dodnes chybí.

„Mělo by to mít ráz něčeho nového, co v regionu zatím není. Hlavní myšlenkou je, aby zámek žil. Jsem přesvědčena, že dotace na opravy by se sehnat daly. Jde jen o to, aby byla politická vůle,“ tvrdí Bartošová. V narážce na její politickou příslušnost ji někteří zastupitelé v žertu posílali pro peníze do Vatikánu, členka lidové strany si to však nenechala líbit.

„Když měly zámek řádové sestry, vlastnily i okolní lesy a provoz zámku z těchto lesů financovaly,“ odpověděla. Výtěžek z lesů v okolí, které patří Prostějovu, dnes plyne městu.

Jednoznačnou podporu Bartošová našla u dalšího opozičního zastupitele Aleše Matyáška.

„Přál bych si, aby se město svého majetku nezbavovalo, postaralo se o něj, aby sloužil jeho obyvatelům i obyvatelům okolních obcí,“ řekl.

Obec je připravena s opravou pomoci, sama si na ni ale netroufá

Zastupitelstvo nakonec drtivou většinou hlasů vzalo obě studie studentek architektury na vědomí a zavázalo vedení radnice, aby pro zámek hledalo využití, pokud se najde vhodný dotační program. I nadále však zůstala otevřená také možnost prodeje. Musel by se však objevit vážný zájemce.

Historie zámku ve Ptení na Prostějovsku sahá na počátek 17. století, kdy rozlehlý pozdně renesanční patrový objekt s okrouhlými věžemi v nárožích postavil Hynek Šarovec.

Zámek pak měnil majitele, v roce 1938 zde vzniklo šest bytových jednotek, bylo zde kino a ještě na začátku 90. let na zámku bydleli lidé. Byl zde i sklad civilní ochrany nebo konírna. Město Prostějov nechalo vyměnit střechu, opravilo část konstrukcí a zámek zakonzervovalo.

Starosta Ptení Jiří Porteš by byl rád, kdyby se zámku konečně někdo ujal. Obec by si totiž na nákladné opravy sama netroufla.

„Zámek je dominantou obce a my bychom každopádně podle svých možností byli s opravami nápomocní,“ slíbil starosta.

Na zámku by podle něho mohl být například i penzion nebo bydlení pro seniory. Otázkou je, zda by kopec, na kterém objekt stojí, pro důchodce nebyl moc velkou překážkou.