Poprvé se v Prostějově začalo o založení městské nemocnice mluvit v roce 1869, ale zpočátku na stavbu nebyly peníze. Až v březnu roku 1885 obecní výbor rozhodl, že vybuduje městskou veřejnou všeobecnou nemocnici. Investici poskytla spořitelna města Prostějova, která každoroční úroky a splátky věnovala městu jako dar.
V roce 1887 pak začal v okolí rozestavěných budov vznikat park a o rok později po dvouleté výstavbě byla na pozemcích bývalého vojenského cvičiště na předměstí směrem na Brno otevřena nemocnice nesoucí jméno korunní princezny Stefanie.
První pacienti sem přijížděli na povozech, chudí přicházeli pěšky. Všichni doufali, že budou mít štěstí a zastihnou jednoho ze dvou lékařů, kteří v nemocnici tehdy sloužili. O pacienty na 118 lůžkách zde střídavě pečovaly čtyři ošetřovatelky. Byly to laické sestry bez odpovídajícího zdravotnického vzdělání.
Z historických pramenů vyplývá, že například v roce 1892 se v nemocnici dostalo péče 1 095 pacientům a ošetřovací poplatek tehdy činil jednu korunu a šedesát haléřů. Jak později uvedly místní noviny Hlasy z Hané, celková potřeba ústavu v roce 1892 byla 44 378 korun. Nemocnice se věnovala hlavně vnitřnímu lékařství. V období epidemií byl vytížený také infekční pavilon.
Velký rozvoj nemocnice začal příchodem primáře z Vídně
Největší zásluhu na pozdějším velkém rozvoji nemocnice a prostějovského zdravotnictví vůbec má bezpochyby první samostatný primář a chirurg Jaroslav Mathon, který do Prostějova přišel z Vídně, kde působil na několika klinikách. Dnes je po něm pojmenovaná ulice, na které nemocnice stojí.
Za jeho působení se začalo s přístavbou operačního sálu s předsíní či s moderní sterilizační místností.
„Doktor Mathon se zasloužil nejen o výstavbu a rozšíření nemocnice, ale i o modernizaci léčebných metod. Založil protituberkulózní poradnu. Jeho zásluhy byly oceněny jmenováním do Lékařské komory moravskoslezské za Hanáckou lékařskou župu. Od roku 1918 byl také členem Zemské zdravotnické rady moravskoslezské. Výrazně se krom toho věnoval i kulturním a společenským aktivitám,“ uvedla historička Hana Bartková.
Mathona zajímalo především výtvarné umění. Byl dlouholetým předsedou uměleckého odboru Besedy v Prostějově a byl členem kuratoria prostějovského muzea.
V té době však Prostějov trápila vysoká úmrtnost. Právě na účet tuberkulózy šlo největší procento, řádily však také epidemie spalniček, spály a tyfu hlavně v domech poblíž městského potoka. Důvodem byly sociální poměry, nezdravé byty, špatná voda, žumpy a kanalizace a nedostatek dezinfekce.
Školní lékař i zdravotní desatero. Prostějov udával trendy
Městská správa proto zřídila zdravotní komisi, která začala šířit osvětu, a v roce 1900 zavedla také instituci školního lékaře. Místní zemský poslanec dokonce prosadil místodržitelský výnos, že při stěhování dětí je nutné hlásit, zda v bývalém bydlišti neřádí nějaká infekční choroba.
Místní správa rovněž vydala školní zdravotní desatero, kterým se pak řídila velká řada škol na Moravě a v Čechách. Jak připomínají Hlasy z Hané, školní lékař v Prostějově byl první na Moravě.
Veřejná všeobecná nemocnice v Prostějově začala vzkvétat a dvacet let po svém otevření už měla pět lékařů, dvě stě dvacet lůžek a sedmnáct milosrdných sester ošetřovatelek. Po ostravské byla tehdy největší veřejnou nemocnicí na Moravě.
S postupem dalších let se však pomalu nedostávalo kapacit. V 50. letech minulého století proto úřady rozhodly o výstavbě nové nemocnice. Projektovou přípravu ale provázela řada problémů, což vedlo k mnoha odkladům a změnám.
V nemocnici nyní pracuje 840 lidí, ročně ošetří 77 tisíc pacientů
Po sametové revoluci se skupina prostějovských lékařů pokoušela o privatizaci a razantní modernizaci starého areálu v malebném parku na bývalém „brněnském“ předměstí, ale neuspěla. Stavba nové nemocnice na opačném konci města u výpadovky na Plumlov už nešla odvrátit.
Dnes má prostějovská nemocnice 501 lůžek a téměř tři desítky ambulancí. O pacienty pečuje 155 lékařů, 365 sester a porodních asistentek a dalších 320 zaměstnanců zdravotnického a nezdravotnického personálu. Jen v loňském roce nemocnice hospitalizovala přes 14 tisíc pacientů a dalších 63 tisíc jich lékaři ošetřili v ambulancích. Na svět přišlo v Prostějově 853 dětí.
„V posledních letech jsme investice směrovali především do modernizace. Rekonstrukce za 134 milionů korun se dočkalo parkoviště, lůžkové oddělení ORL, dialýza a rehabilitace,“ nastínila ředitelka prostějovské nemocnice Marie Marsová. Kompletní obměny se letos dočkalo i dětské oddělení.
„Do přístrojového vybavení jsme dali 175 milionů, zajistili jsme vlastní CT pracoviště, vybudovali nové oddělení laboratorní medicíny a unikátní sportovní kliniku,“ dodala Marsová.
