Studenti, kteří se rozhodli dát místu druhou šanci, začali nejprve pátrat po majiteli pozemku. Zjistili, že je jím obec Horní Moštěnice, s níž se pak dohodli na pronájmu.
„Bunkry mě vždy zajímaly a mrzelo mě, v jakém stavu je tento. Nájemní smlouvu jsme dostali za symbolickou cenu, děláme to vlastně i pro obec,“ řekl Erik Tala, který s nápadem přišel. Dále za vším stojí ještě Lukáš Stuchlý a Šimon Škop.
„Kluci přišli s tím, že ten bunkr vyklidí a udělají tam pořádek, což jsme přivítali. Do konce roku by měl být navíc zpracovaný projekt na vybudování cyklostezky a naučné stezky, která na Švédské šance povede. Plánujeme tam rovněž vybudovat malou rozhlednu,“ shrnul starosta Horní Moštěnice Vladimír Martínek.
V bunkru donedávna žili dva lidé bez domova, po podepsání smlouvy se však museli vystěhovat.
„Domluva s nimi probíhala dobře. Sdělili jsme jim, že to teď máme na starosti, a dali určitý čas na odchod. Abychom je nevystěhovali jen tak, zajistili jsme jim kvalitní stan využitelný až pro čtyři lidi. Také se nám pro ně povedlo získat nějaké nové oblečení, deky a trvanlivé potraviny,“ popsal patnáctiletý student přerovského gymnázia Tala.
Z bunkru už vynosili deset kontejnerů odpadu
Pak začaly dlouhé a náročné úklidové práce. Zpočátku nepořádek odklízel pouze Tala a pár jeho přátel, po čase se ale začali přidávat i další dobrovolníci. Posledního úklidu už se jich zúčastnilo osmnáct.
„V bunkru je sedm místností a tři chodby. Velmi nás překvapilo, jak je objekt velký. Všechny místnosti jsou ale zaneřáděné. Přinejlepším jsou plné půlmetrového nánosu suti a hlíny, která je navíc ušlapaná, takže ji musíme vykopávat krumpáčem,“ přiblížil stav bunkru Tala.
„V horších případech je na tom ještě dalších třicet centimetrů několik let starého nepořádku, který se už rozkládá, a někde je ještě nános starého oblečení a dalších věcí,“ dodal.
Nadšenci už vynosili šest menších a čtyři větší odpadové kontejnery, které pro ně zařizuje obec. Díky pomoci dobrovolníků by mohlo být vše vyklizeno zhruba do roka.
Podařilo se už sehnat část původního vybavení
Bunkr by chtěli studenti dostat do původní podoby ze sedmdesátých až osmdesátých let minulého století. Expozice by pak byla o víkendech přístupná veřejnosti.
„Dělali bychom tam prohlídky a předávali informace o historii objektu. Už v dubnu plánujeme první akci, veřejnosti poprvé představíme část bunkru,“ nastínil Tala.
Původní vybavení místa studenti konzultují s amatérskými historiky, s nimiž společně sestavují jeho minulost. Některé první kousky interiéru do sbírky se jim už podařilo sehnat.
„Máme už různé typy plynových masek, kazajky pro děti z padesátých let, polní telefony, telefonní ústředny a vojenské postele. Nejlepší, co se nám asi doposud podařilo získat, je filtrovna. To je zařízení, které udržovalo čistý vzduch uvnitř místnosti v případě, že by okolí bylo zasaženo třeba chemickými látkami,“ uvedl amatérský vojenský historik Josef Huvar.
Pro případ náletu či použití chemických zbraní
Historie bunkru byla veřejnosti dlouho neznámá, a proto musí nadšenci informace shánět z archivů. Nejstarší zmínky o stavbě se datují do let 1953 až 1954, kdy vznikla její první část.
„Lidově tomu říkáme bunkr, ale dříve to byla pozorovatelna. Kryt byl původně nadzemního rázu, a proto není klasicky z železobetonu, ale jeho část je i vyzděná. Časem se to ale zavalilo a udělal se z toho kryt podzemní,“ popsal Huvar.
Kryt prvních deset let patřil pod Československou lidovou armádu, poté přešel pod civilní obranu v Přerově.
„Sloužil například pro vyhodnocování letecké situace, pokud by byl třeba nálet na Přerov. Později pak k vyhodnocování, zda se v okolí nevyskytují chemické bojové látky. V bunkru byly přístroje, kterými se tyto látky měřily. Koncem osmdesátých let šel ale vývoj přístrojů tak dopředu, že to ztratilo smysl, a bunkr proto uzavřeli,“ shrnul Huvar.
Veškeré podrobnosti i aktuality z obnovovaného místa mohou zájemci sledovat na facebookové stránce pojmenované Bunkr na Švédských šancích.
