„Odborné vyjádření z České národní banky k pravosti bankovky, takzvané státovky, potvrdilo její pravost,“ uvedla olomoucká policejní mluvčí Irena Urbánková.
Pětitisícovka není formálně bankovkou, ale takzvanou státovkou, protože ji nevydala banka, ale československá vláda. Znalci zatím nestanovili její cenu, nejvyšší příhoz v aukci těsně před jejím zrušením ale nabízel 1,8 milionu korun.
„Prověřování případu nadále pokračuje včetně toho, zda jde o bankovku Vlastivědného muzea Olomouc. Zatím nebyl nikdo obviněn,“ dodala Urbánková.
Pětitisícovka se objevila na jednom z internetových aukčních portálů v polovině března a policii na ni upozornili pracovníci olomouckého muzea s tím, že by mohlo jít o stejnou bankovku, která z jeho depozitářů zmizela zhruba před osmi lety. Pochybnost navíc vzbuzovala i velmi nízká vyvolávací cena.
„Ten, kdo na portálu pětitisícovku nabízel, se nijak nepodílel na jejím ukradení. U ostatních lidí stále zjišťujeme jejich roli a dosud nebyla stanovena právní kvalifikace jejich jednání. Podezřelým je v případu člověk, který v době ukradení cennosti působil v okruhu muzea,“ nastínil v březnu vedoucí územního odboru Olomouc Jiří Musil.
Československé pětitisícové státovky začaly být vydávány v roce 1919 a v oběhu kolovaly pouhých 20 měsíců.
„Stejně jako další první československé státovky měly problematickou kvalitu a minimum ochranných prvků, takže se rychle objevily problémy s padělky,“ nastínil už dříve důvody historik a správce numismatické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci Filip Hradil.
Právě kvůli krátkému časovému období a nízkému počtu kusů se těchto pětitisícovek zachovalo jen velmi málo, a proto může jejich cena mezi sběrateli dosáhnout řádově několika milionů korun.
21. března 2017 |
