Charitě Olomouc, jež ordinaci pro chudé a sociálně vyloučené jako jediná v kraji provozuje, přitom počet ošetření přibývá. Proto vyzývá stát k zajištění lepšího financování.
Nyní se musí spoléhat na peníze od pojišťoven, města či dárců.
„Ústava ČR, konkrétně článek 31 Listiny základních práv a svobod, garantuje všem občanům právo na bezplatnou zdravotní péči a pomůcky, a proto by mělo jak ministerstvo zdravotnictví, tak ministerstvo práce a sociálních věcí bezodkladně zajistit způsob financování těchto ordinací,“ řekla Leona Martinková, vedoucí Střediska zdravotních služeb Charity Olomouc.
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba mají ambulance pro chudé po ukončení pilotního projektu „Ordinace pro osoby bez přístřeší“ zajištěné financování z veřejného zdravotního pojištění.
„Znamená to, že všechny výkony u pacientů, kteří jsou v ČR nebo EU pojištěni, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění tak, jako ve všech ordinacích praktických lékařů v ČR,“ řekl.
Třicet procent výdajů
I když ambulance olomoucké charity smlouvu se všemi pojišťovnami má, příjem od nich pokryje jen třicet procent výdajů.
„Je ostudné, aby provoz ordinace závisel na milodarech a obětaví pracovníci těchto ordinací byli finančně podhodnoceni,“ doplnila Martinková.
Charitu Olomouc stál v roce 2020 provoz ambulance téměř tři miliony korun.
Ministerstvo zdravotnictví pilotní projekt financování ordinací pro chudé vyhodnocuje. „Výsledky evaluace by měly přinést doporučení, jak provoz obdobných ordinací systematizovat, a to včetně zajištění jejich rozšířeného financování. Výsledky evaluace budou známy letos v létě,“ sdělil Jakob.
Počet ošetření v ambulanci olomoucké charity přitom narůstá. Lékaře, který zde poskytuje péči jako běžný praktický lékař, navštíví denně v průměru třináct pacientů.
„U registrovaných pacientů řešíme i preventivní prohlídky, očkování či vystavení dokumentů pro vstup do zaměstnání. Oproti běžnému praktikovi však ošetřujeme i množství kožních a parazitárních onemocnění, například plísně a rány na nohou z důvodu trvalého nošení pevné obuvi,“ doplnila Martinková.
Mnozí pacienti musí před vyšetřením projít očistou. Ordinace tak poskytuje i část ošetřovatelské péče jako omytí končetin či celého těla před převazy ran nebo při zbavování vší a svrabu. Tato péče ale není hrazena ze zdravotního pojištění.
„Naši pacienti často potřebují mnohem více času na vyšetření, vysvětlení, doprovody k dalším vyšetřením nebo uhrazení doplatku za léky,“ vysvětlila Martinková.
Vyšší počet ošetření souvisí také s narůstajícím věkem bezdomovecké populace a se zvýšenou potřebou péče o nesoběstačné lidi v nouzi.
„Pokud teď nezajistíme péči o staré a nemocné lidi bez domova, budou putovat mezi nemocnicemi a léčebnami dlouhodobě nemocných a budou blokovat akutní lůžka,“ varovala Martinková.
Lidé mohou přispět přes Ošetřenku
Na problém s financováním ordinací pro chudé upozorňuje i Armáda spásy, která má v kraji pobočku v Přerově a Šumperku. Spustila proto projekt Ošetřenka.
„Armáda spásy během let své práce zaregistrovala stále rostoucí potřebu přizpůsobené zdravotní péče o lidi bez domova. Tato skupina obyvatel totiž oproti běžné populaci vykazuje zhoršený zdravotní stav, zároveň ale naráží na bariéry na straně běžných zdravotnických zařízení, což lidem bez domova často znemožňuje čerpat adekvátní zdravotní péči,“ řekla mluvčí Armády spásy Tereza Melišová.
V rámci projektu Ošetřenka mohou lidé koupit poukaz v hodnotě 250 korun, díky kterému je možné člověku bez domova zajistit ošetření v ordinaci praktického lékaře Armády spásy.
„Bohužel v Olomouckém kraji ale není možné Ošetřenku využít, jelikož zde nemáme ordinaci praktického lékaře. O zřízení ordinace zatím ani neuvažujeme,“ doplnila Melišová.
Ošetřenku nelze využít ani v ordinaci Charity Olomouc, organizace na projektu nespolupracují.
„Charita Olomouc usiluje o systémové řešení problému. Kampaň, ve které budeme oslovovat jednotlivé občany, považujeme za krajní jednorázové řešení,“ tvrdí Martinková.
V Česku se poskytování zdravotní péče lidem bez domova věnuje šest ordinací. V Praze, Ostravě, Olomouci, Plzni a v Pardubicích je provozují mimo jiné Naděje, Armáda spásy či charita.
