Zničehonic mě obklopí tři bojoví psi. Nemohu udělat krok, přemýšlím, co teď. Když v tom... Nemusím dělat vůbec nic. Jeden mi olízne nohu, další se nechá pohladit.
Po srazu na Žižkově náměstí se pochod silných psů zanořil do nedalekých olomouckých Bezručových sadů, pitbullové, stafordští teriéři či bullteriéři nejrůznějších barev a věku poslušně ťapkají na vodítkách. Z tlam jim v horkém odpoledni visí jazyky, občas se zdá, že všichni při ochlazování oddechují v jednom rytmu.
Člověk může v dlouhém pochodu mezi psi volně kličkovat, neobjevil se ani jeden náznak, že by jim člověk, kterého v životě neviděli, nějak vadil. Majitelé se dávají do řeči. Téma mají jasné, psi jsou pro ně vášní.
Mazlící „bulíci“
K akci s mottem „Všechna plemena jsou si rovna“ patří i několik slečen, které po cestě oslovují především s rodiny s dětmi. Na vodítku mají psy označené s lehkou nadsázkou jako „mazlící“. Cizí drobotina si je proto bez obav hladí. Rodiče dostávají letáček, jenž má mýty o „bulících“, jak se někdy tito silní psi nazývají, vyvrátit.
„Nic takového jako bojové plemeno neexistuje, ale dobře se to prodává ve zpravodajství. Ve skutečnosti je to výmysl některých médií,“ vysvětluje důvod uspořádání pochodu silných psů spolupořadatelka a chovatelka bullteriéra Kateřina Jandová.
Upozorňuje, že tito často obávaní psi nebyli nikdy šlechtěni pro boj s člověkem, ale boj se psem. „Když už takový pes zaútočí, jedná se vyloženě o exces, který je naprosto proti jeho přirozenosti. Muselo mu zákonitě předcházet velké trauma, pokřivení povahy - například křížením - či jiné vážné důvody. Útoky na lidi jsou ve srovnání s ostatními plemeny ojedinělé,“ uvádějí organizátoři pochodu.
Desítky psů naskákaly do řeky
Pochod přímo v parku zaskočí mladý pár, jenž si na dece zády k cestě povídá u řeky. Je opravdu vedro, a tak jednoho z majitelů napadne, že by se jeho pes mohl ochladit přímo ve vodě. Postupně se přidávají ostatní.
Jednomu psovi mladí lidé na dece nevěnují pozornost, zbystří však, když kolem nich poklusem z mírného kopce se svými páníčky přiběhnou k řece další tři. To už se ale kolem k nich k vodě ženou v jeden okamžik desítky „bulíků“ nejrůznějších barev a velikostí. Krásný pohled. Mnozí mají co dělat, aby je udrželi na vodítkách. Někteří málem spadli do vody.
„Aha, takže tohle je sraz bojových psů,“ ptá se slečna na dece, když dostává letáček. „V zásadě ano, ale to ‚bojový’ je ve velkých uvozovkách, žádní takoví psi neexistují. Co z nich vyroste, určí vždy jen jejich majitelé,“ odvětí pořadatelka.
Psí průvod míří z parku ještě přímo do centra Olomouce. V poklidu projde mezi lidmi na Dolním náměstí, na hlavním Horním náměstí se psi rozkošnicky chladí v Ariónově kašně. To přiláká další lidi, rozdávají se letáky, budování dobrého jména „bulíků“ pokračuje.
Cíl pochodu je u altánku ve Smetanových sadech. Majitelé psů si pod stínem mohutných stromů vyměňují kontakty. Dost možná to není jejich poslední setkání.
