Neobvyklá statistika podle autorů průzkumu i pořadatelů akcí souvisí mimo jiné s horší ekonomickou situací obyvatel v regionu. I přes zlepšení během posledních deseti měsíců stále patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností i nejnižšími mzdami.
Lidé tak pečlivěji vybírají, kam za kulturou vyrazí. A přednost zpravidla dostávají akce, které jsou úplně zdarma. Zcela jasně to potvrdil příklad z loňského léta. V poslední srpnový den se prostějovské náměstí T. G. Masaryka plní stovkami lidí do posledního místa, vystoupí tu totiž jeden z top 5 světových tenoristů, Malťan Joseph Calleja. Vše ale málem mohlo být jinak.
Jen o pár týdnů dříve se totiž na koncert chystalo pouhých 82 lidí. O lístky za peníze nebyl zájem. Pořadatel koncertu se proto společně s radnicí na poslední chvíli rozhodl, že vstupné vybírat nebude. A zabránil tak ostudě.
„Lístky byly v prodeji od počátku května a bylo celkem prodáno 82 vstupenek. Byl o to malý zájem. Rozhodli jsme se proto s prostějovským magistrátem, že v rámci oslav sto let radnice budeme lístky nabízet zdarma,“ řekl tehdy ČTK Tomáš Cibulec z pořádající společnosti TK Plus.
Akce zdarma táhnou, platit jsou často ochotni spíš lidé odjinud
Podobné situace v kraji zažívají i další organizátoři akcí. „Pokud je akce zdarma, je kapacita vždycky naplněná maximálně. Za peníze už je to horší,“ říká třeba pořadatel Olomouckých kulturních prázdnin Dušan Neumann.
Obecně se podle něj paradoxně zaplní spíše akce, na něž se do Olomouce sjíždějí lidé z větší vzdálenosti. Pokud tedy vypomohou jiné kraje, je plno.
„Není výjimkou, že nám na koncert přijedou návštěvníci třeba z Pardubic nebo Brna,“ dodává Neumann.
Průměr na jednu kulturní akci je jen 323 návštěvníků
Zatímco průměrně v zemi navštíví některou z akcí 785 lidí, v Olomouckém kraji je to méně než polovina, pouhých 323 návštěvníků.
Kulturních akcí, z nichž mohou lidé vybírat, je přitom podle autorů průzkumu v Olomouckém kraji více než dostatek: zatímco v Česku se průměrně pořádají jen zhruba tři akce na tisíc obyvatel, v kraji je to více než 5,5. Potíž je, že lidé na ně nemají peníze, a tak často raději zůstanou doma.
„V regionu totiž obyvatele trápí nízká průměrná mzda a v porovnání s jinými regiony relativně vyšší nezaměstnanost,“ říká Kristína Dobešová z agentury Datank. Kraj již tradičně nevyšel příliš dobře ze srovnání počtu uchazečů na jedno volné místo či podílu nezaměstnaných na celkovém počtu obyvatel.
„V obou obsadil dokonce dvanácté místo hodnocení ze 14,“ dodává Dobešová. Neprospěla navíc ani odlehlost některých oblastí.
„V odlehlejších částech kraje se tohle všechno na návštěvnosti kulturních akcí může podepsat. I v Olomouci, kde je velká nabídka zábavy, si občas někteří provozovatelé klubů stěžují, že lidé přes všechnu snahu na koncerty nechodí. Umím si představit, že je pro některé obyvatele těžké chodit každý den za kulturou,“ hodnotí Radim Schubert z oddělení kultury olomouckého magistrátu.
Místo pro život? Kraj skončil až na jedenáctém místě
Olomoucký kraj nakonec skončil v průzkumu agentury Datank nazvaném Místo pro život až 11. Propad žebříčkem mu kromě malé návštěvnosti kulturních akcí zajistila právě i horší situace na trhu práce. Dobře na tom ale podle autorů průzkumu kraj není ani třeba v oblasti životního prostředí.
„Meziročně se výrazně snížily investice do jeho ochrany, což se zřejmě podepsalo na zhoršení situace,“ řekla Dobešová.
To vše posunulo region na chvost hodnocení. A to přesto, že v jiných oblastech se oproti minulosti neustále mírně zlepšuje.
„Kraj za poslední roky udělal výrazný krok kupředu v oblasti zdravotní péče. Obyvatelé mají k dispozici dostatek doktorů, zvýšil se počet lékáren i počet dobrovolných dárců krve. V regionu také jezdí více bezbariérových spojů. A mateřské školky v kraji se mohou chlubit největšími kapacitami,“ shrnula Dobešová.
