Chodby ukryté pod povrchem, poblíž vstupu do areálu letního kina a za zdí v Pekární ulici jsou nejmladší částí olomouckého opevnění. Pocházejí z let 1810 až 1820.
„K začátku 19. století se datuje i založení Pekární ulice, vstup do ní směrem od třídy 1. máje vznikl po ubourání tehdejšího kostela Všech svatých,“ popsal Miroslav Papoušek z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu s tím, že v lokalitě lze vysledovat historický vývoj městského opevnění hned v několika staletích.
„Jen kousek odtud bývala ve 13. století bašta (jde o někdejší hranolovou věž, která dnes tvoří nároží podstatně mladší budovy Domu armády - pozn. red.), na kterou později navázala hradba z let 1445 až 1447. Později, kolem roku 1667, byl v této lokalitě postaven bastion nazývaný původně Cikánský, později Špitálský s navazující kurtinou na Locatelliho bastion vybudovaný v tom samém období,“ upřesnil Papoušek.
Právě hradební zeď z poloviny 15. století, která byla o téměř 400 let později v místě dnešního letního kina zasypána, dělníci v kasematech odkryli.
„Původní hradba je jasně patrná, protože je z kamene, kasematy jsou postaveny z pevnostních cihel,“ upřesnil Papoušek s tím, že o kamenné zdi v kasematech historici věděli už před opravami, tudíž je to nepřekvapilo.
Přesný účel prostor zatím není jasné, zřejmě šlo o sklady
Na to, k čemu podzemní prostory sloužily, ale Papoušek nedokázal odpovědět.
Opravy zdi a kasemat |
„Sám bych to rád věděl. Pravděpodobně je ale vojáci využívali jako sklady,“ uvedl památkář.
Podle jeho odhadů kasematy byly nepřístupné několik desítek let. „Možná tu něco bylo ještě za první republiky, později už ale určitě ne,“ přemítá.
Pevnostní chodby - stejně jako zeď v Pekární ulici - postupně chátraly. Radnice se pustila do jejich oprav, protože už byly v havarijním stavu. Zdivo narušily mimo jiné kořeny vzrostlého jasanu u vstupu do letního kina. Dírami v propadlých klenbách navíc napadalo do kasemat velké množství hlíny a ruku k dílu přiložili také vandalové.
„Našli jsme tu i pneumatiky a další odpadky,“ pokrčil rameny Papoušek s tím, že nepořádek dělníci vyklízeli seshora - otvory v klenbách pomocí bagru.
„Pokud by na to měli použít kolečka a vyvážet je přes vstup, dělali by to nejméně měsíc,“ podotkl.
K novému vyzdění používají dělníci původní „pevnostní“ cihly
Bez zajímavosti není, že zedníci pracují při opravách stejně jako jejich předkové před stovkami let. Ke slovu tak přicházejí klasické dovednosti zručných řemeslníků, ale také původní pevnostní pálené cihly z počátku 19. století.
„Dochovaly se díky tomu, že vojáci dělali nad klenbami takovou střechu z naplocho položených cihel. Tyto cihly dělníci rozebrali a používají je k novému vyzdění. Měli jsme štěstí, protože pevnostní cihly mají jiné rozměry než ty dnešní,“ uvedl památkář.
Radnice s opravami v Pekární ulici začala v březnu. Kromě místní historické zdi a kasemat se rekonstrukce dočká i zděný plot mezi galerií Podkova a takzvanou kurtinou. Zedníci jej částečně rozeberou, nahradí kovovým plotem a ve zbývající části opraví. Práce na celé investici, která si vyžádá přibližně 2,4 milionu korun, by měly skončit v závěru července.
Vedení města zvažuje, že kasematy budou příležitostně přístupné veřejnosti. „Například při takových příležitostech, jako jsou Dny evropského dědictví a podobně,“ upřesnil náměstek primátora Filip Žáček s tím, že plán ještě projedná s projektantem a památkáři.
Změny k lepšímu se dočká i areál letního kina. O restart zdevastovaného území se postará Spolek přátel olomouckého jazzu a společnost Chomout - vítěz výběrového řízení na desetiletý pronájem „letňáku“. Radnici, které letní kino patří, se nový nájemce zavázal, že na opravy areálu postupně vynaloží tři miliony korun. Kromě kinoprojekcí počítá s obnovením koncertů pod širým nebem (více čtěte zde).
