Autorem v současnosti notně zašlé sochy u sídliště a základní školy ve Stupkově ulici je olomoucký rodák Jaromír Šolc. Ve své době za dílo pojmenované Tvář Měsíce čelil kritice, paradoxně ale nikoliv za to, že je poctou americkému úspěchu. Za problematický byl označen fakt, že šlo o práci nikoli figurální, ale abstraktní.
„To bylo v době začínající normalizace opět nežádoucí,“ popsal Jan Jeništa, jeden z autorů ojedinělé knihy Bilance, která mapuje umění ve veřejném prostoru Olomouce z let 1945 až 1989.
Se spoluautory Václavem Dvořákem a Martinou Mertovou se tak věnovali i Šolcově soše se stopami astronautů. Označují ji za poslední velké olomoucké dílo 60. let s tematikou dobývání kosmu.
Podle Jeništy na ní Šolc pravděpodobně začal pracovat či ji minimálně promýšlet bezprostředně poté, co Neil Armstrong a Edwin „Buzz“ Aldrin (otisk jeho boty v měsíčním povrchu zvěčnil slavný snímek) stanuli 20. července 1969 na Měsíci.
„Určitě to pak tehdy další rok a půl až dva trvalo, než proběhlo veškeré schvalování a posouzení nového díla,“ přemítá Jeništa. Sochař tak vše na začátku normalizace stihl na poslední chvíli.
„Už za několik let by zřejmě socha s takovou tematikou přes schvalovací komise neprošla,“ míní Jeništa.
Šolc, jemuž bylo při odhalení sochy šedesát let, kamenný blok k Měsíci připodobnil také jeho zvrásněným povrchem a na jedné straně i zaoblením.
Tvář Měsíce ovšem není jediné dílo tohoto sochaře v Olomouci. Zástupy lidí mají každý den před očima jeho reliéfy, které od roku 1960 visí v hale hlavního nádraží. Jeden z nich symbolizuje zemědělství a přírodu, druhý pak technický pokrok, jenž vrcholí znázorněním sovětské družice Sputnik.
