Hlídač jízdy v jednom pruhu, systém varování před čelní srážkou či adaptivní tempomat. Neviditelní služebníci, kteří v nejnovějších autech mnohdy zachraňují lidské životy, mají své limity. V rozhodujících vteřinách, jež řidiče dělí od neštěstí, totiž mohou podle dopravních psychologů spíše odvést řidičovu pozornost. Současně ti, kteří na bezpečnostní systémy dlouhodobě spoléhají, mohou rizika na silnicích hůř předvídat.
„Je třeba zdůraznit, že lidé nemohou dát ruce z volantu. Příkladem může být systém držení vozidla v jízdním pruhu. Říká, že auto umí jednotlivé pruhy rozeznat. Není to ale tak jednoduché. Hodně záleží na vnějších podmínkách – a to je na českých dálnicích problém. Systém nemusí rozlišit, co je škvíra a co souběh žlutých a bílých pruhů. Řidiči by proto měli o systémech vědět, ale neměli by je přeceňovat. Měli by si být dobře vědomi jejich limitů,“ zdůrazňuje za olomouckou katedru psychologie Lucie Viktorová, jež se na výzkumu od roku 2016 podílela.
Reakce auta může řidiče zaskočit
„Další příčinou je zaskočení, až úlek řidiče z nečekané reakce vozidla. Zvlášť, pokud jen zřídka čelí situacím, ve kterých daný asistenční systém funguje. Člověk tak může začít zmatkovat či se zaměřit na daný systém a polevit ve sledování dopravní situace,“ popisují psychologové na webu adas.upol.cz, jejž na základě výsledků průzkumu sestavili.
Úskalí hlídačů řidičovy bezpečnosti na webu shrnuje video. Ukazuje, že automatické sledování jízdních pruhů může selhat v prudké zatáčce.
Asistent varování před čelní srážkou pak může jedoucí vůz nečekaně zastavit ve velice nevhodném okamžiku, například při předjíždění, a adaptivní tempomat zase může stálou rychlost držet i tam, kde by měl spíše zpomalit. Jedním z takových míst je třeba kruhový objezd.
Podle získaných dat mohou někteří šoféři po první nečekané reakci auta také rychle ztratit důvěru k bezpečnostním pojistkám. Technologie však můžou uškodit i těm, již na ně za volantem naopak až příliš spoléhají.
Spoléhání na asistenty může vést ke zhoršení předvídavosti
„Řidiči, kteří rizika systémů nevnímají, přiznávají, že častěji kontrolují telefon a nevěnují tak veškerou pozornost dopravě,“ upozorňuje Viktorová.
Výzkum psychologů vedle toho prokázal, že dlouhodobé spoléhání na některé hi-tech asistenty může vést ke zhoršení lidské předvídavosti při řízení či také strhávat k agresivnější či troufalejší jízdě.
Svůj podíl pak bezpečnostní systémy mohou mít dokonce i na chování lidí, kteří tak moderně vybavená auta ani nemají.
„Budou napodobovat jízdu těch, kteří tyto inteligentní systémy ve svých vozech mají. Dostanou se tím snadno do kolizních situací, které však bez těchto asistentů bezpečně nezvládnou,“ uzavírá web psychologů.
