V Olomouci dokončují náplavku. Počítá se s koncerty, stánky i půjčovnou loděk

  • 2
Už za několik dní by se mohli lidé v centru Olomouce poprvé projít místem, které zatím mohou znát jen z jiných měst s řekou – po nové náplavce. Radnice ji chce využít jako lokalitu pro odpočinek i kulturní akce.

„Náplavka na pravém břehu, která bude v Olomouci sloužit veřejnosti, byla na konci září stavebně dokončena. V současnosti probíhá kolaudační proces,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Náplavka podél Blahoslavovy ulice je součástí koryta řeky, a bude proto patřit právě státnímu podniku, který byl hlavním investorem stavby. Město ji bude mít v dlouhodobé výpůjčce.

„Po dokončení tu vznikne prostor pro procházky i odpočinkové aktivity. Z Blahoslavovy ulice vede na náplavku deset přípojek elektřiny, bude zde tak možné provozovat drobné občerstvení a lidé tu zažijí i různé společenské aktivity jako koncerty nebo představení,“ nastínil mluvčí magistrátu Michal Folta.

Zájem je podle něj už nyní o provozování půjčovny loděk či šlapadel. Součástí náplavky je několik úvazišť určených k nástupu a výstupu cestujících. Rozmístěná jsou zhruba po padesáti metrech, lodě by u nich ale neměly kotvit nastálo. K posezení lze využít pískovcové sedáky.

Voda místo zavře zhruba na třicet dní v roce

Chybět nebude ani zeleň. V Blahoslavově ulici jsou vysázené olše, které doplní popínavé rostliny, jež ozelení kamennou stěnu nábřeží. Na protějším břehu porostou javory.

Nad náplavkou pak vznikají dvě vyhlídkové terasy s lavičkami, pítkem a stromy. Jedna je poblíž evangelického kostela, druhá na opačné straně u křižovatky ulic Blahoslavova a Šmeralova.

Podle odborných odhadů bude náplavka zaplavena asi třicet dní v roce. „Vše zde proto musí být mobilní. V případě, že přijde varování před vysokou hladinou řeky, bude nutné náplavku během krátké doby vyklidit,“ přiblížil Folta.

I kvůli tomu bude mít místo vlastní provozní řád, stejně tak údržba bude jiná než u běžných chodníků.

„Na stole už máme upravenou a dovysvětlenou verzi budoucí provozní smlouvy, na níž to trochu stálo. Nebylo jednoduché nastavit pravidla vodního díla, jelikož to není běžnou agendou magistrátu,“ podotkl primátor Miroslav Žbánek.

Potíže dělal covid i výpadky dodávek kamene

Olomouc ovšem měla zájem, aby byla náplavka využitá co nejvíce a nesloužila jen k ochraně před povodněmi.

Náplavka v číslech

  • Vede od mostu v ulici Komenského po Šmeralovu ulici, celkem je dlouhá 375 metrů.
  • Dlážděná nájezdová rampa u restaurace Bristol měří 55 metrů.
  • Šířka náplavky je proměnlivá, ale v průměru má kolem 12 metrů.
  • Za běžného stavu vody v řece Moravě bude náplavka 30 centimetrů nad hladinou.
  • Koryto po všech stavebních úpravách musí i s náplavkou pojmout povodeň s průtokem 650 kubíků za sekundu, tedy 380letou povodeň.

„Když už takto velké dílo vzniká a je výrazným architektonickým prvkem centra, nedávalo by smysl, aby bylo uzavřené. Za nás je to jediné možné řešení,“ doplnil primátor.

Práce na levém břehu, jenž veřejnosti přístupný nebude, mají skončit v listopadu.

„Je třeba připomenout, že stavba probíhala takřka dva roky v režimu řady omezení způsobených epidemií koronaviru. Na to navázala krize ve stavebnictví, kdy zhotovitel řešil výpadky dodávek některých materiálů,“ upozornil Chmelař.

„Situace se zásobováním kamenem se sice v posledních týdnech zlepšila, nicméně několikaměsíční zpoždění dodávek žulových kamenů se dařilo dohnat pouze částečně. V říjnu 2020 navíc během povodně došlo k zaplavení části stavby, a práce proto musely být přerušeny,“ dodal.

Odborníci budou hlídat i dopad na život v řece

Magistrát se chystá příští rok sledovat a porovnávat, jak se etapa protipovodňové ochrany označovaná jako II. B projevila na životě v řece.

„I v takto vodohospodářsky řešeném úseku toku ve městě jsme se snažili alespoň v některých jeho částech zachovat různorodost hloubek a rychlostí proudu. Zejména pod zaústěním Bystřice můžeme očekávat vhodné podmínky pro udržení zajímavého rybího společenstva,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.

„Pozitivním zjištěním bude, když nové prostředí řeky osídlí řada druhů ryb, a věřím, že bude potvrzena i jejich přirozená reprodukce,“ doplnil.

Na končící druhou etapu prací naváže třetí v místě mezi Lazci a Klášterním Hradiskem, jejíž podobu chce radnice najít v architektonické soutěži. Příští rok pak přijde na jihu města na řadu čtvrtá etapa. Ta bude rozdělená na dvě části do let 2023 až 2026 a 2024 až 2028. Na rozdíl od zásahů v zastavěném území má mít více přírodní podobu.

Základem ochrany před povodněmi bude na Nových Sadech rozšíření říčního koridoru, aby se Morava mohla rozlévat do nivy. Mrtvé říční rameno na levém břehu bude spojené s hlavním tokem.

„Co nám jako svou klíčovou schopnost nabízejí lužní lesy Litovelského Pomoraví, tedy zadržení vody v krajině, si zde částečně dokážeme vybudovat sami. Prakticky vlastně tím, že řece navrátíme její přirozenost,“ vyzdvihl Loyka.