S využitím stromů popadaných mimo nejpřísněji chráněné území rezervace Rejvíz přišli ochranáři.
„Poslouží jako lapáky kůrovce a pomohou lépe bojovat s první kůrovcovou vlnou v příštím roce,“ popsal Jindřich Chlapek ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Podle něj kůrovec raději napadne dřevo, které se už takzvaně nebrání a není schopné obalit hmyz pryskyřicí jako je tomu u zdravých stojících stromů.
S ponecháním části stromů na zemi souhlasí i lesníci z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, které v nejvíce postižené oblasti Rejvízu hospodaří.
„Jsme ve shodě, protože jde o opatření, které se při hospodaření v lesích používá a je poměrně účinné,“ sdělil šéf polesí Libor Petřík.
Nejcennější oblast větší škody neutrpěla
Celkový objem vichřicí poničených stromů dosahuje v oblasti zhruba jedenácti a půl tisíce kubíků. Dělníci by je měli odstranit v rámci těžeb ještě do konce letošního roku.
V nejcennější oblasti rezervace Rejvíz k výraznějším polomům nedošlo. „Zřejmě proto, že tam nejsou holé plochy jako v okolí po kůrovcové těžbě. V jejím důsledku došlo v okolí rezervace k vytvoření takzvaných porostních stěn,“ vysvětlil Chlapek.
„Zbylé stromy se po těžbě adaptují na nové povětrnostní podmínky jen velmi pomalu a jsou tak náchylnější. Proto nevydržely nápor větru a došlo k rozsáhlým polomům,“ dodal.
8. května 2020 |
