ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Jeseníky zažily i bez polských návštěvníků skvělou lyžařskou sezonu

  • 1
Navzdory covidu a růstu cen energií zažily lyžařské areály dobrou zimu. Ačkoli sezona ještě nekončí a na horách stále panují vynikající podmínky pro lyžování, jeseničtí vlekaři a chataři již bilancují. Po jarních prázdninách už totiž návštěvnost výrazně klesá.

„Vzhledem ke covidovým omezením, která platila část sezony, lze hodnotit zimu jako velmi dobrou,“ shrnul mluvčí Ski arény Karlov Boris Keka. Podle něj je končící sezona srovnatelná s předcovidovými zimami.

„Několik víkendů byly takové návštěvy, kdy už nestačila parkoviště a areál byl na hraně kapacit,“ připomněl Keka.

Karlovští zvládli i dramatický nárůst cen elektřiny i pohonných hmot. „Do zasněžování jsme na úvod sezony dali milion korun, potom přišla obleva. Naštěstí ze sjezdovek odtálo jen něco, takže jsme nemuseli začínat znovu,“ doplnil Keka. 

„Sezona byla dobrá, byť nám vypadly vzhledem k nejistotě panující ještě loni na podzim lyžařské kurzy. Školy to jednoduše vzdaly,“ sdělil majitel areálu Miroslav Miloš Hladký.

Přes horší počasí byl pro středisko dobrý únor a především březnové prázdninové turnusy. „Teď jsme ukončili sezonu, protože lidé už přešli  na kola a další nezimní sporty,“ řekl Hladký.

Sezonu nepokazila ani porucha lanovky

Spokojení jsou také v areálu Přemyslov, i když se potýkali několik dní s technickými problémy na lanovce. 

„Letošní tržby byly rekordní, jenže rekordní byly také náklady za elektřinu, především na zasněžování, a naftu do roleb. Celkově jsme ale spokojení,“ oznámil šéf areálu Jaroslav Podzimek.

Přitom lanovka se tam porouchala právě v nejsilnějším týdnu zimních prázdnin. Část lyžařů dokonce sundávali záchranáři. 

„Trvalo tři dny, než se nám podařilo všechno odstranit. Naštěstí pak už lanovka fungovala bez problémů,“ doplnil Podzimek.

Ani skiareál Kraličák na Staroměstsku si nestěžuje. „Lidí bylo opravdu hodně, díky personálu jsme to dokázali zvládnout. Trochu byl problém s elektřinou. Čtyři dny v průběhu zimy na Staroměstsku vypadávala a nemohli jsme jezdit. Kvůli tomu vracíme lidem, které to postihlo, peníze,“ zhodnotil majitel areálu Dušan Juříček.

Polské návštěvníky nahradili Češi

Střediska se vypořádala i s dramatickým poklesem polských klientů. „Poláky sem nepustily restrikce tamní vlády, velký vliv mají také nové areály, které vyrostly na polské straně,“ odůvodnil Miloš Hladký. 

Přesto celkový úbytek návštěvnosti oproti letům před covidem je podle něj minimální. „Myslím, že Češi dokázali polskou klientelu téměř nahradit,“ míní. Přitom před lety areál na Polácích stavěl svůj úspěch. 

„Roky, kdy Poláci tvořili velkou část návštěvníků, jsou pryč a myslím, že se už nevrátí,“ přemítá Hladký.

Většina středisek plánuje zachovat provoz nejméně do konce března, V neděli ukončí sezonu Kraličák, celý týden tam mohou lidé lyžovat za poloviční jízdné. Na sobotu tam připravili celodenní program, soutěžit se bude o Miss a Mister převleku a skipasy v sezoně 2022/2023.

Chalupy hlásí propad

Zatímco do areálu jezdilo turistů hodně, chaty a chalupy tak plné nebyly. „Ve srovnání s minulou sezonou vidím propad přibližně o třetinu,“ porovnala majitelka agentury Chatař Alena Klimešová. 

Podle ní se na poklesu zájmu o zimní ubytování podepsala podzimní nejistota spojená s lockdownem a pak především nárůst cen pobytů.

„I lidé z větších vzdáleností, například z Brna, jezdili hodně na jeden den. Byť pro chataře je to špatné, tak takzvaní jednodenní návštěvníci mají výhodu v tom, že si mohou ráno vybrat podle počasí,“ objasnila Klimešová.

Výrazně se podle ní zvýšil počet zájemců o dvou - až třídenní pobyty, hlavně o prodloužených víkendech. „To ale chataři odmítají, protože chaty musejí vytápět i v době, kdy tam nikdo není. Ideální je střídání po týdenních turnusech,“ upřesnila.

Zájem o ubytování na horách nyní ještě poklesne. Otázkou je, zda chataři nabídnou lůžka ukrajinským uprchlíkům. „Je to hodně složité. Třeba několik týdnů je na chatě volno, ale pak už má někdo objednaný pobyt. Těžko se dá uprchlíkům říct: ‚Můžete tady být třeba tři týdny nebo měsíc a pak už ne.‘ Nebylo by to vůči nim fér,“ vysvětlila Klimešová.