Český národní komitét (ČNK), který je tuzemským zástupcem organizace ICOMOS, jež je hlavním poradním orgánem UNESCO pro jeho Seznam světového dědictví.
Autoři projektu Miroslav Pospíšil a Martin Karlík z olomouckého atelierur ani NPÚ s kritikou ale nesouhlasí.
Zrekonstruovaný palác hradu Helfštýna |
„Zvolený způsob obnovy a prezentace hradu Helfštýna je jedna z legitimních všeobecně uznávaných metod práce současné památkové péče nejen u nás, ale i v zahraničí. Reprezentuje snahu památky nejen chránit a obnovit, ale také je oživit,“ uvedla mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.
„Jako vše to má své příznivce i odpůrce, zejména z řad zástupců konzervativního směru,“ dodala. Architekti pak uvedli, že s vyjádřením památkářů „plně souzní“.
V další části své kritiky ČNK uvádí, že rekonstrukci hradu též provázely zásahy do autenticity stavby. Například při bourání pozdně gotického zdiva podle něj nebyly zastoupeny moderní a nadčasové aspekty péče o architektonické dědictví, což je vidět na novém spárování.
„Autenticita zříceniny paláce byla v minulosti narušena řadou velmi necitlivých úprav. To však nemůže omlouvat rezignaci na kvalifikované, památkově akceptovatelné ošetření. Historické detaily byly v řadě případů zastřeny zcela nevhodným, výrazným mechanickým povrchovým přespárováním na hranici nevkusu,“ shrnul prezident odborné organizace Václav Girsa.
NPÚ: Zásahy byly zváženy a paláci neublížily
Podle NPÚ však zásah významně zlepšil stavebně-technický stav paláce a zastavil desetiletí trvající nevhodné rekonstrukce.
„Vybourání bloku zdiva o objemu asi metru krychlového v místě zaniklého ochozu, jež bylo nutné pro zokruhování nové návštěvnické trasy, opakovaně prodiskutovalo odborné grémium Památkové rady ředitele územního pracoviště v Olomouci. Po zvážení průraz schválilo, neboť dle názoru NPÚ nepředstavuje významnější památkovou ztrátu,“ reagovala Hartmanová.
Líbí se vám hrad Helfštýn po rekonstrukci s využitím moderních prvků?
Girsovi dále vadí například nynější výrazné světlé spárování, neboť podle něj neuchovává obraz nedotčenosti památky.
„Byla zde šance díky ochraně střechy postupovat citlivěji. Tam, kde měl nastoupit restaurátor a kultivovaně vyřešit návaznost ke zbytku historických omítek, je vše jen ledabyle domáznuto maltou,“ popsal.
Na webu NPÚ se výtkám, které Girsa zveřejnil na blogu, památkáři brání v obšírném vyjádření. Zdivo torza paláce podle nich trpí škodlivými vlivy počasí a právě padání kusů původního zdiva památky bylo v roce 2013 hlavním důvodem uzavření hradního paláce pro veřejnost.
Severovýchodní strana totiž bývá v zimě pokryta vrstvou ledu. Zdivo a zbytky omítek jsou tak každým rokem rozpadlejší. Aby tedy bylo možné část paláce znovu zpřístupnit, nemohli jej památkáři nechat v původním stavu.
K vytvoření napodobeniny rozpadající se omítky a její barvy však podle nich nebyl důvod. Brzy se totiž vše vlivem počasí samo přirozeně zabarví a nesouměrně rozpadne.
Architekti mysleli jen na sebe, míní šéf ČNK
Girsa se kriticky vyjádřil i k celkovému působení hradu – od vstupu do paláce přes chodníky z betonu či plná zábradlí, skrz která není vidět, až po vyplechované chodbičky a nové podhledy ochozů s bodovým osvětlením, lemované proskleným zábradlím.
14. srpna 2020 |
„Vkládané detaily jsou sice moderní, ale za každou cenu výrazné a nepříliš původní. Jde o přesycení prostorů bez sebekázně a úcty k památce. Autoři mysleli jen na sebe, jak se prezentovat a ukázat. Památka je vůbec nezajímala. Citlivý přístup? Ne, exhibice, spíše lunapark,“ rozhořčil se na blogu Girsa.
NPÚ jeho názory označuje za subjektivní a připomíná, že památka byla ve 20. letech poznamenána mnoha z dnešního pohledu neodbornými zásahy, s nimiž se rekonstrukce musela vypořádat.
Oprava paláce trvala tři roky a stála přes devadesát milionů korun. Zahrnovala statické zajištění objektu, opravu fasády, zastřešení pískovým sklem či vybudování nových návštěvnických tras.
Zvolené řešení bude NPÚ hájit na semináři
Kastelán hradu Jan Lauro je s postupem i výsledkem spokojen. „Možná si ČNK nebo profesor Girsa nevšimli, že do objektu zatékalo posledních zhruba dvě sta let. Za uživatele bych úpravy zhodnotil jednoduše. Cílem projektu bylo najít vyváženou hodnotu mezi historickou architekturou a její současnou vrstvou. Ta současná získala mnoho ocenění, takže si troufám říct, že není špatná a že vhodně doplňuje tu starou,“ řekl.
V květnu se má uskutečnit seminář, na němž se bude oprava hradu znovu probírat. NPÚ uvádí, že chápe otázky či pochybnosti o částečném zastřešení paláce, a proto připravuje rozbor svých postojů a důvodů, jenž prokáže, že nepochybil.
Rekonstrukce hradu získala mnoho ocenění, loni architektům například vynesla Českou cenu za architekturu. Česká komora architektů, jež je vyhlašovatelem ceny, se k výtkám kritiků vyjadřovat nechce.
„Ocenění dala Helfštýnu sedmičlenná mezinárodní porota zahrnující odborníky různých specializací. Hodnocení staveb přitom bylo komplexní a zohledňovalo celou škálu aspektů, nikoli odborně zaměřené na památkovou ochranu,“ sdělila mluvčí komory Tereza Zemanová.
Rekonstrukce hradu získala rovněž třeba cenu Stavba roku 2021 či titul za nejlepší architektonickou obnovu v celosvětové soutěži Dezeen Awards 2021.
