Podle archeologů není vyloučeno, že po dlažbě kráčel tehdejší majitel hradu...

Podle archeologů není vyloučeno, že po dlažbě kráčel tehdejší majitel hradu Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou z Ludanic při návštěvách svého helfštýnského panství. | foto: Muzeum Komenského Přerov

Na Helfštýně archeologové našli unikátní ušní lžičku ze stříbrného drátu

  • 2
Stovky unikátních archeologických nálezů a řadu zajímavých situací se během uplynulých dvou let podařilo odkrýt týmu archeologů z Muzea Komenského v Přerově na hradě Helfštýně. Předměty, na které odborníci narazili, ilustrují každodenní život obyvatel hradu ve 14. až 17. století. Našla se například unikátní ušní lžička ze stříbrného drátu.

Na čtvrtém hradním nádvoří Helfštýna stavební dělníci právě dokončují záchranné práce na paláci, spolu s nimi se chýlí ke konci i nejrozsáhlejší archeologický výzkum v historii průzkumů hradu.

Průzkum na Helfštýně

„V letošní sezoně poznamenané opatřeními zavedenými v souvislosti s koronavirem se výzkum naplno rozběhl až v květnu. I když se v posledních týdnech navíc potýkáme s poměrně velkými rozmary počasí, podařilo se nám zachránit velké množství unikátních archeologických nálezů,“ pochvaluje si vedoucí výzkumu Zdeněk Schenk.

Předměty, na které odborníci narazili, ilustrují každodenní život obyvatel paláce hradu Helfštýna ve 14. až 17. století. Nejvíce z nich archeologové vyzvedli z jednotlivých terénních vyrovnávek na severní terase paláce. Právě tam stavbaři finišují se stavebními úpravami povrchu tak, aby terasa mohla být po letech opět přístupná návštěvníkům. 

Pro archeologa Schenka toto místo mimo jiné znamená i srdeční záležitost, může totiž za jeho zájem o archeologii. „V roce 1990 jsem coby žák prvního stupně přerovské základní školy Trávník našel právě pod touto terasou první nálezy. Nyní zde po 30 letech symbolicky uzavírám s mým týmem nejrozsáhlejší archeologický výzkum v historii průzkumů na Helfštýně,“ bilancuje. 

Největší množství nálezů poskytly archeologům dvě terénní vyrovnávky na terase. Starší skrývala předměty z první poloviny 15. století, mladší pak nálezy z první poloviny 16. století. Archeologické situace se podařilo dobře datovat díky velkému množství stříbrných mincí a mosazných početních penízů, které tam tehdejší lidé poztráceli. Letošní soubor mincí už čítá na 60 kusů.

Našla se i unikátní ušní lžička ze stříbrného drátu

Za zcela unikátní považuje Schenk nález ušní lžičky zhotovené ze stříbrného drátu. Pomůcka sloužila k čištění zvukovodů. „Byla součástí toaletní soupravy, kterou vlastnil některý z členů společenské elity pobývající na hradě v renesančním období,“ podotýká.

Součástí středověké a raně novověké oděvní kultury byly zase nalezené špendlíky vyrobené z mosazného drátu. „Špendlíkem se nejčastěji spínaly dámské pokrývky hlavy či límečky na hrudi. Tento drobný praktický předmět byl mimo jiné využíván jako ozdoba do vlasů,“ vysvětluje Schenk. 

Z dalších drobných kovových předmětů, které se bez výraznějších proměn tvaru používají dodnes, patří podle Schenka mosazné náprstky, které archeologové nalezli hned v několika exemplářích ze 16. století.

Tým archeologů se může pochlubit i množstvím kovových nášivek a kování, které byly ozdobou oděvů a opasků společenské elity žijící v paláci v průběhu 15. a 16. století. 

Z tisíců zlomků kusů kuchyňské a stolní keramiky Schenk vyzdvihl zlomek renesančního keramického poháru s antropomorfní aplikací v podobě hlavy šaška. „Ta i po několika staletích působí naprosto živým dojmem,“ podotkl.

Po dlažbě kráčel majitel hradu Petr Vok s chotí

Bohatý byl letošní průzkum i na takzvané archeologické situace odkryté na nádvoří paláce Helfštýna. V jeho střední části na stavební dělníky i archeology čekala dobové dlažba ze 16. století. 

„Její konstrukci tvořily velké a malé bloky lomového kamene. Byla nápadně vyspádovaná od obvodové hradby uzavírající nádvoří od západu směrem k východnímu křídlu paláce, před kterým probíhalo úžlabí zpevněné většími kameny. To odvádělo dešťovou vodu z plochy nádvoří do hradního příkopu,“ popisuje Schenk.

Dlažba je podle něj dokladem kvalitní řemeslnické práce z období raného novověku. „V rámci Olomouckého kraje představuje jednu z nejstarších a nejzachovalejších ukázek zpevnění pochozí plochy zdokumentované archeologickým výzkumem v areálu šlechtického sídla,“ je přesvědčený archeolog.

Dlažba vznikla přibližně v době ukončení renesanční přestavby helfštýnského paláce. Podle Schenka není vyloučeno, že právě po ní kráčel tehdejší majitel hradu Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou z Ludanic při návštěvách svého helfštýnského panství.