„Tohle byla má první shoda s pacientem, už ta je poměrně vzácná. Většině registrovaných dárců telefon nezazvoní nikdy,“ vysvětluje mladík.
Kvůli zákonitostem genetiky je vždy ohromné štěstí, když lékaři pro nemocného s leukemií či zhoubnými nádory a útlumy krvetvorby objeví ideálního dárce. V registrech po celém světě je více než 41 milionů lidí. Každý další dobrovolník přináší obrovskou naději.
Proces přípravy darování mohl začít. Následoval odběr pro potvrzení shody a pohovor. Vše dopadlo skvěle, Tomáš byl nejvhodnějším kandidátem.
„Podstoupil jsem komplexnější vyšetření a pár dnů před odběrem bylo nutné každé ráno aplikovat injekci s růstovým faktorem, aby se krvetvorné buňky uvolnily z kostní dřeně do krve. S tím mi tehdy pomáhala babička, bývalá zdravotní sestra,“ vzpomíná.
Odběru se tehdy čerstvě třiadvacetiletý mladík nebál. Věděl, že bude velmi podobný jako při darování krve. Dárce má ale vpichy v obou rukách. Z jedné žíly jde krev do separátoru, který posbírá vše, co potřebuje a krev se vrací zpět druhou žílou. U Tomáše trval odběr přibližně čtyři hodiny. Ještě ten den mohl odjet domů.
„Urvete nám separátor,“ vtipkoval odborník
Lehké obavy měl jen z toho, aby buňky pacientovi pomohly a aby jich při odběru bylo dost. „Pan docent, který měl proces na starost, mě ujistil, že se urodilo nadstandardní množství,“ svěřuje se.
Dokonce vtipkoval, že jim to urve separátor. To mě trochu uklidnilo. Úplně si ale oddychnu, pokud někdy zjistím, jak to celé dopadlo,“ zažertoval.
Na tento druh informací je systém přísný. „Vím jen, že jde o pacienta z jiné země na západ od nás a že je o dost lehčí než já,“ vypráví.
Plzeňské vědkyně spojily síly, umějí vybrat vhodné dárce kostní dřeně |
Dárce se ale o příjemci přece jen může dozvědět. Za rok až dva od odběru smí kontaktovat dárcovské centrum a projevit zájem o propojení s druhou stranou.
Pokud o to stojí i pacient, případně jeho rodina, a vše dopadlo dobře, může to do několika let vyústit i ve společné setkání.
„Zrovna se chystám poslat tuto iniciační zprávu a moc si přeju, aby měl celý příběh šťastný konec,“ říká dobrovolník.
Dárci se změnil život
Den, kdy student aplikované matematiky Univerzity Palackého v Olomouci daroval krvetvorné buňky, mu změnil podle jeho slov život.
Do té doby si totiž na sebe kladl vysoké nároky. Hlavní pro něho bylo dodělat školu, najít si dobrou práci a v životě něco dokázat.
„Po téhle zkušenosti jsem ale cítil, že i kdybych už neměl dokázat vůbec nic, můžu si i tak říct, že jsem nežil zbytečně a moje existence měla smysl. Zní to hrozně pateticky, ale opravdu mi to přineslo určitý vnitřní klid,“ říká.
Možnost pomoct jinému zachránit život se podle Tomáše nedá k ničemu přirovnat: „Je to neskutečně naplňující pocit.“
Do registru dárců kostní dřeně se zapsal v úterý 14. listopadu 2017, v tento den také poprvé daroval krev.
Daroval dřeň v rámci školou organizované akce
„Jednalo se o akci organizovanou školou, chodil jsem do maturitního ročníku na gymnáziu a tehdy nás na transfuzní oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci jelo patnáct včetně učitelek,“ vzpomíná.
Tam získal i první informace o registru dárců kostní dřeně. Neváhal a zapsal se. „Drobný diskomfort výměnou za naději na život? Nebylo o čem přemýšlet,“ říká.
„Je to navíc hodně specifický druh pomoci. Daný pacient často nemá alternativu, nemá moc možností, ale jen jednu. Vás. Nedá se k tomu tedy otočit zády s tím, že se tam za mě zapíše někdo jiný,“ argumentuje.
Potřebujeme krev a buňky i od Romů. Mají vzácné znaky, apelují odborníci |
Čtyřiadvacetiletého studenta letos Český národní registr dárců dřeně ocenil za pomoc vážně nemocnému pacientovi, jemuž dal šanci na život. Tomáš je připravený pomáhat dál.
„Sice je malá pravděpodobnost, že bych byl vybrán znovu, ale jsem připravený kdykoli pomoct,“ konstatuje nadšenec, který také daruje krev.
