Dokončení „dé jedničky“ blokovaly staré posudky EIA. Nedávné udělení výjimky Evropskou komisí ale znamená, že dálnice, konkrétně její poslední chybějící úsek z Říkovic do Přerova, už nebude muset znovu procházet složitým a zdlouhavým řízením, v němž se posuzuje vliv velkých staveb na životní prostředí, což celý proces výrazně zjednoduší a urychlí.
Dálnici tak už nehrozí, že se na její dostavbu bude čekat dlouhé roky. Pro Přerov je to velká úleva, současně mu ale důvod k radosti kazí jiný problém - váznoucí výkupy několika zbývajících pozemků na trase dálnice v okrajové části města - v Dluhonicích.
Ředitel olomouckého závodu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) potvrdil, že se v Olomouckém kraji výjimka v případě EIA týká právě dostavby dálnice D1, což je dobrá zpráva pro celý region.
Také hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil vidí dohodu s Evropskou komisí jako výrazný posun kupředu. „Dálnice je součástí evropské sítě, takže její dobudování má nejen velký lokální, ale také mezinárodní význam,“ říká Rozbořil.
Souhlasí rovněž Pavel Košutek, náměstek přerovského primátora zodpovědný za dopravu. „Pro Přerov jde o životně důležitou otázku. Pomůže dostat z města velmi silnou tranzitní dopravu, která teď ve stech procentech projíždí městem,“ sdělil Košutek.
Jeden problém zažehnali, jiný zůstal. A Přerov tlačí čas
Podle něj s dokončením dálnice úzce souvisí rozvoj celého Přerova. „Nejde jen o to, že nadměrná doprava negativně ovlivňuje životní prostředí ve městě,“ upozorňuje Košutek.
Ačkoliv EIA už dálnici v cestě nestojí, podle náměstka přerovského primátora dostavbu dálnice stále brzdí výkupy pozemků. I když je výrazná většina potřebných ploch pro stavbu posledního úseku mezi Říkovicemi a Přerovem vykoupena, pořád jich ještě několik zbývá.
Jeden z chybějících úseků dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi, který má mimo jiné vést přes místní část Dluhonice.
„Stále nejsou vykoupeny pozemky a objekty od čtyř vlastníků v Přerově-Dluhonicích. Ti bohužel prodej nadále odmítají,“ řekl Košutek.
Mezi nimi je například Petr Gereš, jehož stavení stojí přímo na trase blížící se dálnice a má jít k zemi. „To, co mi nabídli naposledy, bylo směšné. Dal jsem svůj návrh, uvidím, jak se k němu Ředitelství silnic a dálnic postaví,“ řekl nedávno Gereš.
Státní podnik už přitom vlastníkům, kteří výkupy blokují, hrozí vyvlastňováním. Proti navržené trase protestují také místní obyvatelé, kteří sice nepřijdou o pozemky, ale ocitnou se blízko dálnice. Před časem byl dokonce v Dluhonicích ministr dopravy Dan Ťok a vysvětloval lidem, že není možné vést trasu jinudy.
Místní obyvatelé přesto stále chtějí dálnici posunout. „Názorově se s tímto požadavkem ztotožňuji, ale vím, že trasa je daná bez ohledu na naše požadavky. Chceme alespoň vědět, jaké dopady bude mít stavba na Dluhonice,“ řekl předseda osadního výboru Dluhonic Pavel Ježík.
První auta mají na hotovou dálnici vjet v září 2019
Stát chce přitom poslední úsek D1 začít budovat už příští rok, první auta mají na hotovou dálnici vjet v září 2019. Na dostavbu netlačí jen ŘSD, ale také přerovští politici.
Důvodem je i to, že již v loňském roce se začal stavět úsek dálnice z Lipníka nad Bečvou. Hotový má být v roce 2018 a ústit bude dočasně v Přerově. Už tak kolabující situaci ve městě ještě přitíží množství aut, které přivede do přerovských ulic.
Dokončení dálnice je životně důležité také pro vznikající průmyslovou zónu v Bochoři. Podporu pro její vybudování v areálu bývalé vojenské letecké základy vyslovila nedávno vláda. Zóna nabídne dvě rozvojové plochy - 220 a 117 hektarů. Zároveň zůstane zachováno letiště.
„Dostavbu dálnice je potřeba maximálně urychlit. Bez kvalitního dopravního napojení taková zóna být nemůže. Dokud nebude dálnice dokončena, nemůžeme čekat investice do nových výrob,“ shrnul hejtman Rozbořil.
